Chybí restaurace, kde bychom se mohli přes poledne dobře najíst. I takové stížnosti k současné gastronomické mapě Vyškova se objevují na sociálních sítích. Hlavní podniky v centru sice zůstaly, ale některé mají nové nájemce a pozměněnou nabídku. „Hospody to dnes obzvláště v maloměstě nemají jednoduché. Pokud nemají další byznys, udržet se je těžké. Roli hraje malá kupní síla i nedostatek dobrých pracovníků v gastronomii,“ řekl muž, který dobře zná poměry ve vyškovských hospodách. Proto nechtěl uvést své jméno. Redakce ho ale zná.

Ke kritickým hlasům se přidala například i Monika Šmehliková. Vadí jí zhoršení kvality jídla v dříve oblíbené restauraci. „Na talíři toho je málo a jídlo nemá žádnou chuť,“ zhodnotila žena.

Zástupci vyškovské radnice sice takovou kritiku neřeší, ale určité výtky zaznamenali. „Měli jsme stížnost na to, že ve městě chybí lidová jídelna pro důchodce,“ uvedl mluvčí města Michal Kočí.

Polévkárny
- Co: stále více populární alternativa klasického oběda
Výhody pro zákazníky: rychlé jídlo přes obědovou pauzu, možnost vzít si polévku s sebou, levnější než klasické menu
- Výhody pro provozovatele: jednoduchý koncept, méně personálu, nižší náklady
- Kde: podnik 2POTs v Hodoníně, zájem o polévkárnu projevili také starší lidé ve Vyškově

Zhoršení poměrů potvrzuje i František Blumenstein mladší, jehož otec provozuje v centru Vyškova známou restauraci Chalupa U Městské brány. „Osobně si neumím představit, že bych za současných podmínek měl otvírat novou restauraci. Pro živnostníka bez většího a rezervního kapitálu je to spíš hazard,“ sdělil Blumenstein.

Stále větším problémem je podle něj hledání vhodného personálu. „Je obtížné sehnat na maloměstě dobrého kuchaře. Nám se to nyní podařilo a chystáme malé změny v restauraci a velké v kuchyni,“ naznačil.

Za problémy restauratérů nejen ve Vyškově podle Blumensteina mohou i časté změny legislativy a nastavování plošných pravidel. „Říkají nám, co můžeme, a co ne, ale často je to za hranou,“ zlobí se muž.

Udržet kvalitní restauraci v chodu je stále náročnější i podle provozní restaurace Harmonie v Břeclavi Silvie Nešporové. Podnik ve městě funguje devět let. Vaří v něm a rozvážejí na sto osmdesát poledních menu denně. „Oběd si od nás bere řada důchodců. Máme zkušenosti, že lidé umějí ocenit dobře ochucené jídlo,“ řekla Nešporová.

Za tříchodové menu tam lidé zaplatí 130 až 140 korun. „Problém je, že na provozovatele tlačí systém. Udělají proto často krok zpět a začnou brát mražené polotovary a předem připravené omáčky. Sice potom sníží ceny, ale zákazníků jim ubude, protože jim jídla nechutnají. Touto cestou jít nechceme,“ zdůraznila Nešporová.

Štefan Valovič v Hodoníně provozuje polévkárnu 2POTs. Jedním z řešení je podle něj nabízet zákazníkům stále něco nového. „Začínali jsme před třemi lety ve Skalici na Slovensku. Zpočátku si z nás lidé dělali legraci a uzavírali sázky, jak dlouho vydržíme. Náš koncept je jednoduchý – kvalita. Nabízíme zdravé, energeticky a výživově dobré jídlo, respektive polévky,“ přiblížil.

V Hodoníně se zaměřili především na obědové pauzy.

JAKUB DOSTÁL
IVA HAGHOFER