Proklestit si cestu pražským „Sherwoodem“ je takřka o život. I za bílého dne. Za každým keřem tu číhá nebezpečí v podobě nakažené injekční stříkačky nebo jejího majitele, dychtícího za každou cenu po další dávce.

Slunce svítí, skupinka mladých cizinců opouští moderní halu Hlavního nádraží, ale první o co „zakopnou“ jsou nemocní lidé, závislí nejspíš na heroinu.

„Tady, ve Vrchlického sadech mají teď oficiálně své útočiště,“ vysvětluji lámanou angličtinou.

„A máme se bát?“ ptají se francouzští teenageři. „My tenhle obrázek taky známe, ale přeci jenom jsme v cizím městě. Praha je v tomto ohledu asi podobná Paříži,“ mávnou rukou a odcházejí s lehkou bagáží směrem k Václavskému náměstí.

„Je to lichotka, nebo spíš potupa? Paříž je dost nebezpečné město,“ říkám si.

Mladí Francouzi po vystoupení z mezinárodního rychlíku na vlastní kůži okusili současnou politiku naší městské policie. Někteří ji kritizují, jiní pochvalují. Pravdou je, že díky ní se ani „moji“ Francouzi, ani jiní turisti s narkomany mnoho nesetkají právě na Václavském náměstí či na jiných exponovaných místech v centru. „Odsun“ závislých do Vrchlického sadů více méně funguje.

Dočasné řešení

„Ani toto není řešení, které by nás uspokojovalo,“ přiznává starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (TOP09). „Jenže Praha 1 je příliš turisticky exponovaná a dalších míst, kam by mohla s pomocí městské policie tuto skupinu přesunout, mnoho není,“ pokračuje.

Sérii vysvětlování odstartoval dopis od městské policie. V něm v kostce stojí, že je lépe soustředit problém narkomanů na jedno místo a mít tak situaci lépe pod kontrolou.

„Pokud se přesunete z Václavského náměstí do prostoru, který jsme pro vás k setkávání s ostatními drogově závislými vybrali, bude to pro vás mít především význam v daleko menším počtu zákonných kontrol strážníků a policistů, včetně odpovídající zákonné represe,“ vysvětlují narkomanům pražští strážníci a přikládají i mapu s vyznačenými místy „beztrestného“ výskytu závislých. Jedno z nich je těsně před halou hlavního nádraží.
Hrozí žaloba?

Toto však může strážníky, potažmo Prahu přijít draho. Společnost Grandi Stazioni, která svou investicí vzkřísila budovu hlavního nádraží, totiž zvažuje právní kroky.

„Je bohužel evidentní, že se pracovníci městské policie aktivně a nepokrytě podílí na poškozování investice do nově opraveného nádraží, když shromažďují drogovou scénu v jeho blízkosti. Znesnadňují tak život téměř 100 tisíc cestujícím, kteří projdou nádražím každý den,“ vysvětluje mluvčí Grandi Stzioni Martin Hamšík.

Podle jeho mínění městská policie maří dlouholetou snahu vytvořit z hlavního nádraží a jeho okolí bezpečnou zónu.

Dopis městské policie ovšem nemá chabé argumenty. Například fakt, že kolem nádraží není bytová zástavba, je nevyvratitelný.

Podle šéfa městské policie Prahy 1 Miroslava Stejskala se nemusejí obávat ani cestující. Prý právě proto, že pokud jsou závislí soustředěni na jednom místě, jsou lépe kontrolovatelní a zvladatelní. Zkrátka pod dohledem.

Rival strážníků – státní policie však podle zdrojů Deníku nehodlá příliš tolerovat „drogový ráj“ u hlavního nádraží. Nejde prý přímo o politiku nulové tolerance, ale spíše o linii přísného dodržování zákona. Státní policie tak zřejmě bude narkomany „potírat“ i ve Vrchlického sadech.

Mluvčí Českých drah Radek Joklík argumentuje takřka shodně jako Martin Hamšík, ovšem s důrazem na počet cestujících, kteří nádražím denně projdou. „Je to 70 až 100 tisíc denně. A první co uvidí, je toto,“ říká Joklík.

Jak naznačil starosta Lomecký, „pražský Sherwood“ není definitivním řešením. Plánují se schůzky mezi městskou a státní policií a také celopražská koncepce.

Přínosem by mohla být připomínka národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila. Ten navrhuje opatření doplnit speciálními aplikačními místnostmi, kde by bylo možno užít drogu pod odborným dohledem a hlavně mimo dosahu pohledů desetitisíců cestujících.

Čtěte také: Strážníci posílají narkomany do parku u 'hlaváku'