Jméno legendárního husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova zná snad každý, kdo úspěšně absolvoval základní školní docházku. Výrazně méně ale bude těch, kdo vědí, že jeden z posledních polních střetů vojsk pod velením slepého hejtmana Žižky se odehrál u České Skalice na Náchodsku.

A právě dnes je tomu přesně na den 600 let, kdy se husitské vojsko střetlo s protivníkem v podobě východočeských katolických pánů.

Byl Jan Žižka z Trocnova geniálním vojevůdcem? Možná nikoli…

Jaroslav Konáš starší
Boží bojovník a geniální vojevůdce? Mínění o Žižkovi je mylné, tvrdí spisovatel

Město Česká Skalice se zapsalo do válečných dějin několikrát. Poprvé to ale bylo právě 6. ledna 1424 v bitvě, o které jsou jen strohé informace - neví se nic o síle vojska, počtu ztrát ba dokonce není ani jisté, kde se odehrála.

„Těch údajů je velice málo, písemné prameny prakticky neexistují. Nejdůvěryhodnějším svědectvím jsou nalezené historické artefakty, které jsou uloženy v Muzeu Boženy Němcové,“ říká redaktor zpravodaje a českoskalický webmaster Jan Holý. Na dotaz, kde se potyčka odehrála, nemůže jednoznačně odpovědět. „V tom se právě historické prameny rozcházejí. Uvádějí pouze, že se tak stalo na výšině nedaleko tehdejší Skalice. Těch variant se ale nabízí více,“ upozorňuje, že bitvu jen krátce zmiňují Staré letopisy české, z nichž zřejmě čerpali i další historici, kteří průběh a místo bitvy pouze odhadují.

Potyčku potvrzují nálezy zbytků zbraní

Střetnutí ze 6. ledna 1424 připomínají zejména nalezené autentické artefakty zbraní, které získalo Muzeum Boženy Němcové.

„Máme tu například kovovou část kopí, která se dochovala. Můžeme zde vidět také různé varianty kovaných typů šipek do kuší. Všechny tyto nálezy pocházejí právě z východní části České Skalice, kde k tomu střetnutí mělo dojít. Je to mezi lesem Dubno a někdejším hradem zvaným Koldovka,“ říká správce muzejních sbírek Tomáš Vondryska.

„Jsou to obdělávané pozemky a hospodáři tyto předměty v minulém století nacházeli na svých polnostech a darovali je k nám do muzea.“

Kdy přišel o oko? Informace o Žižkově raném životě jsou kusé:

Zobrazení Jana Žižky z Trocnova v obrazárně francouzského zámku Château de Beauregard
Mládí Jana Žižky? O oko přišel už v dětství a sloužil jako žoldnéř v tlupě lapků

Jak se polní potyčka mohla odehrát popisuje prvorepublikový podplukovník Ubald Kolařík v průvodci po bojištích a vojenských památnostech ČSR z roku 1934. „Proslulý husitský vojevůdce na svém tažení proti straně Opočenských (skupina katolických šlechticů, kteří chystali na Žižku atentát - pozn. red.) přitáhl po levém břehu Úpy od Jaroměře na kopec při jižním okraji města,“ popisuje místo, kde se husité před bitvou utábořili.

Dnes se zde proto říká na Žižkově kopci a je zde sportovní areál s fotbalovým stadiónem a dalšími hřišti.

Ke střetnutí mezi Žižkovými husity a katolíky mělo dojít na táhlém návrší výšiny u někdejší velkoskalické tvrze, kterému se dnes říká Koldovka.Ke střetnutí mezi Žižkovými husity a katolíky mělo dojít na táhlém návrší výšiny u někdejší velkoskalické tvrze, kterému se dnes říká KoldovkaZdroj: Petr Hála

Jak ale Kolařík pokračuje: „… z důvodů dosud neznámých pak z tohoto výhodného postavení sestoupil do roviny, kde ho - pravděpodobně v místech nynějšího lesa Dubna - nepřátelé zaskočili, vyrazivše z přirozených krytů v údolí Úpy. Leč geniální slepec slavně zvítězil…“. 

Tato bitva sice v rušných událostech 15. století zapadla celkem bez ohlasu, ale pro Českou Skalici zůstane navždy památnou díky osobní účasti největšího vojáka našich dějin,“ uzavřel své ohlédnutí za potyčkou Ubald Kolařík.

Jak to možná bylo:

Žižkovo vojsko o předpokládané síle několika tisíc mužů vyzbrojených mj. bojovými vozy, postupovalo od Hradce přes Jaroměř snadno prostupným terénem při řece Labe a posléze proti proudu Úpy. Proti nim spojili své síly Půta z Častolovic, Jan Městecký z Opočna, Hynek Červenohorský z Dubé a Arnošt Černčický z Kácova. Postupovali od severu údolím Úpy a pravděpodobně chtěli Žižku napadnout za pochodu. Žižka se stáhl na návrší poblíž tvrze Velká Skalice, která byla v majetku kališníka Viktorina Bočka z Kunštátu, stejně jako nedaleké městečko Skalice, a mohla husitům sloužit jako opěrný bod. Útok katolických pánů nebyl úspěšný, Žižkovo vojsko podle všeho přešlo do protiútoku a zahnalo katolická vojska na útěk.

Podle jiné teorie se Žižka krátce před 6. lednem utábořil na návrší v místech pozdější polohy centra města Česká Skalice, pro nějž se následně vžil termín Žižkův kopec. Odtud se vydal severním směrem a s katolickým vojskem se střetl v místech lesa Dubno.

Nevidomý Žižka patrně bitvu řídil za asistence Jana Hvězdy z Vícemilic, který byl s koncem jeho kariéry jeho nejbližším druhem.

Přesné zprávy o počtech zúčastněných či padlých bojovníků nejsou dochovány, lze však předpokládat, že na katolické straně došlo během střetu k větším ztrátám. Ve starých letopisech je zmiňováno, že někteří z panského vojska padli do zajetí.