Dělo se tak v rámci propagace záchranného programu, který si klade za cíl rozšířit v české přírodě populaci kriticky ohroženého sysla obecného.

„Sysel v díře zůstane několik desítek minut, čímž se zklidní a v dnešním vedru ochladí. Pak se začne sám vyhrabávat ven. Díky ohradě v místě zůstane, na druhou stranu ho ochrání před predátory. Má v ní žrádlo, ohrádku za pár dní odstraníme. Cílem je, aby si začal vyhrabávat vlastní nory a v lokalitě zůstal a začal se rozmnožovat,“ popsal způsob vypuštění syslů do volné přírody autor projektu jejich záchrany Jan Matějů z karlovarského regionálního muzea. Program koordinuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Během úterka 23. července se pod vrch Milá v Chráněné krajinné oblasti České středohoří necelé dva kilometry od silnice Louny – Most vypustilo osm desítek syslů. „Pocházejí z odchovů ze zoologických zahrad v Praze, Brně, Norimberku, Opelu a Záchranné stanice Rozovy v jižních Čechách,“ vypočetla Jitka Matoušková ze zmíněné agentury. V předchozích dvou letech ochranáři tyto hlodavce vypouštěli na nedalekém Písečném vrchu u Břvan, celkem jich přivezli 114. Jeho populace se tam rozšiřuje.

Sysel obecný patřil ještě po druhé světové válce u nás k velmi rozšířeným živočichům, byl považován za škůdce. Se změnami v zemědělství a hospodaření v krajině začal z přírody mizet. Před deseti lety se jeho populace v ČR odhadovala už jen na tři tisíce jedinců. „Syslové doplatili na rozorávání mezí a pastvin, scelování polí do velkých lánů, úbytek ploch s nízkým travnatým porostem a používání chemických prostředků. Nyní je sysel kriticky ohroženým druhem, který přežívá už jen na čtyřech desítkách izolovaných lokalit v ČR,“ přiblížil Pavel Pešout, náměstek ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Raná zaslíbená letcům i syslům

Jedním z míst, kde se populace sysla udržela, je kopec Raná hojně využívaný paraglidisty a blízké travnaté letiště v Hrádku. „A to především díky letcům, kteří místa sekali a prořezávali,“ vysvětlil Martin Vlček ze zmíněné agentury. Díky záchrannému programu se počty syslů v ČR za deset let zhruba zdvojnásobily. Na Rané a Hrádku žije podle odhadů tisícovka jedinců a patří spolu s letištěm u Mladé Boleslavi k lokalitám s největším výskytem sysla obecného v Česku.

K záchraně těchto „zemních veverek“ je důležitá péče o krajinu. „Především pravidelné kosení trávy či její spásání ovcemi či kozami. Syslům totiž vyhovují suché a nízké stepní trávníky,“ vysvětlila Jitka Matoušková.

K vyhlášení CHKO České středohoří v roce 1976 vedl také právě výskyt cenných stepí. Péče o ně je na Lounsku v posledních letech zajišťována z peněz Evropské unie a ministerstva zemědělství. Pro jejich udržení se vyřezávají náletové dřeviny, kosí se tráva a podporuje pastva. „Ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny realizujeme několik záchranných programů pro kriticky ohrožené druhy. Vedle běžících třeba pro perlorodku, sysla nebo hnědáska osikového aktuálně připravujeme programy například pro ptáky dropa nebo raroha,“ připomenul ministr životního prostředí Richard Brabec.

Podle jeho slov běží také programy na přeměnu hospodaření a vzhledu české krajiny, které jsou důležité v boji s klimatickými změnami. „Řada projektů je spolufinancována z Evropské unie. Pro mě bylo důležité se s programem záchrany sysla seznámit, pomůže mi to také při vyjednávání o dalších penězích pro naší republiku,“ vyplynulo ze slov premiéra Andreje Babiše.