1. Dvojkomorový parlament

S horní komorou českého parlamentu je Miloš Zeman dlouhodobě ve sporu, mnohdy by se dalo mluvit až o čirém nepřátelství. Z toho pramení také jeho vztah k Senátu. „Senát je podle mého názoru škodlivá a zbytečná instituce. To říkám minimálně posledních deset let, co jsem prezidentem. V zemích střední velikosti téměř neexistuje dvojkomorový parlament, ten mají velmoci,“ řekl do hlasitého potlesku publika v Děčíně Zeman.

Takový parlament přitom má například sousední Polsko nebo Rakousko, na dvě komory v parlamentu spoléhají také v Belgii nebo Nizozemsku. Tedy v zemích podobně velkých jako Česko nebo jen o něco větších. Obecně v Evropě převládají dvojkomorové parlamenty. S jednou komorou si vystačí například na Islandu, který má podobně obyvatel jako Brno, dále Dánsko nebo Pobaltské země. Velmi oblíbené je takové uspořádání na východněji od Česka, například v Maďarsku nebo na Balkáně.

2. Profesionalizace armády

Prezident se v Děčíně, tentokrát na setkání se zaměstnanci společnosti Chemotex, chlubil tím, že jeho vláda prosadila profesionalizaci armády. „Díky tomu nemusí tisíce mladých mužů na dva roky na vojnu,“ vysvětlil přínos profesionalizace armády prezident.

Některé členy bezpečnostní služby poznáte snadno
OBRAZEM: Návštěva Zemana na vsi: Spousta nápadných tajných a pak zase klid

V době, kdy vznikala profesionální armáda, ale trvala základní vojenská služba už jen jeden rok. Návrh na zrušení povinné vojny navíc prosadila až následující sociálně-demokratická vláda Vladimíra Špidly na podzim 2003. Poslední vojáci rukovali až následující rok, tedy dva roky po konci vlády Miloše Zemana. Již za jeho vlády se ale debaty a přípravy na profesionalizaci armády vedly.

3. Požár v Českém Švýcarsku

V Ústí nad Labem poobědval se starosty obcí Českého Švýcarska a zástupci záchranných sborů, které letos v létě pomáhaly při boji s tamním velkým lesním požárem. I o této situaci se prezident před zastupiteli v Ústí zmínil. „Slyšel jsem, že požár způsobili trampové. Nesouhlasím,“ řekl. „Podle mě je na vině dřívější špatná politika některých ministrů životního prostředí,“ uvedl Zeman. Konkrétně jmenoval Martina Bursíka, který údajně vůbec neřešil kůrovce. Zcela tak popřel dosavadní závěry policie i hasičů, že za požárem stojí neopatrné zacházení s ohněm.

Bursík sice byl ministrem životního prostředí při první velké kůrovcové kalamitě v Česku ve 21. století, kdy lýkožrout ničil lesy například v Národním parku Šumava spadajícím pod jeho ministerstvo. Lesy mimo národní park, kde škůdce napáchal největší škody, ale spadají do gesce ministerstva zemědělství. Tehdy řádil drobný brouček především na severní Moravě. České Švýcarsko kůrovcová kalamita zasáhla plnou silou v roce 2018, kdy ji podpořilo dlouhotrvající sucho. Tedy devět let po odchodu Martina Bursíka z vlády.

4. Nominace Petra Hladíka

Během návštěvy Ústeckého kraje reagoval také na aktuální politické dění v Česku a řekl, že podle jeho informací premiér Petr Fiala stáhl nominaci Petra Hladíka (KDU-ČSL), který měl mířit na ministerstvo životního prostředí. Důvodem měl být zásah policie na brněnské radnici, kde je Hladík náměstkem primátora. Lidovci ale takovou interpretaci žádosti o odložení schůzky Zemana s Hladíkem odmítli a uvedli, že se jedná o nepochopení žádosti ze strany Hradu.