Přežil Osvětim, nakonec ho zabili komunisté. Kněz převáděl lidi přes hranice

Burian vyrůstal na Starém Brně. „Po studiích vstoupil do starobrněnského kláštera. Chtěl se stát misionářem v Africe, proto jej v kněžském semináři přezdívali Afričan. Burian neustále zářil vtipem a s neuvěřitelnou energií se jako kněz věnoval práci s lidmi na okraji společnosti,“ vypráví historik František Kolouch, který tři roky pracoval na knize o Burianově životě, jenž vyjde v létě.

Hvězdný máj v Brně. Česko vyzve i Ovečkin nebo Malkin

Než se mladému knězi touha pomáhat v Africe splnila, vypukla druhá světová válka. V lednu 1943 Buriana zatklo gestapo. Postupně prošel několika nacistickými věznicemi a koncentračními tábory.

„V Osvětimi dvakrát těsně unikl smrti, nejdříve mu kvůli hnisající noze hrozila smrt v plynové komoře, ale přemluvil lékaře, že je schopný pracovat. Poté těsně unikl zastřelení, když při vybírání každého desátého vězně k zastřelení stál v řadě devátý,“ popisuje na Internetové encyklopedií dějin Brna Alvéra Mazáčová. Nakonec se Burianovi podařilo prchnout z takzvaného pochodu smrti při přesunu vězňů.

Pomáhal lidem v těžkých situacích

Po návratu domů kněz pomáhal lidem v těžkých životních situacích. Po komunistickém převratu v roce 1948 novému režimu vzdoroval a povzbuzoval věřící. „Veřejně se postavil proti omezování svobody, když na Zelném trhu přečetl zakázaný pastýřský list,“ říká Kolouch. Za čtení listu československých biskupů před průvodem tisíce věřících komunisté Buriana zatkli. Na svobodu se dostal díky prezidentské amnestii.

Děti hrají na počítači až 6 hodin denně

Po propuštění navštěvoval a zpovídal na Starém Brně chlapce z polepšovny či prostitutky. „O Vánocích v roce 1949 navštívil bývalé spoluvězně ve věznici. Přinesl jim řízky z kapra a vyzpovídal je,“ poznamenává Kolouch.

Jako kaplan pak nastoupil do Moravské Nové Vsi, když mu ale opět hrozilo zatčení, utekl do Rakouska. Odtud se zapojil do převaděčských akcí. „Z Československa převáděl za hranice pronásledované bohoslovce a kněze. Při jedné z cest přebrodil Moravu i s malým dítětem v náruči,“ popisuje Kolouch.

Na stopu převaděčské skupiny, v níž Burian působil, se ale dostala Státní bezpečnost. Po čtvrté cestě jej komunisté zatkli. „Protože při zatčení našli u kněze pistoli, kterou si u něj schoval jiný převaděč, spoluvězni později Buriana přezdívali pistolník,“ píše Mazáčová.

Zažil kruté mučení

Při výsleších, když nechtěl prozradit spolupracovníky, zažil Burian kruté mučení, vyšetřovatelé jej ponižovali a mlátili, do jídla mu dávali drogy. Nakonec se musel přiznat ke špionáži a velezradě, které nikdy nespáchal. Soud kněze odsoudil ke dvaceti letům vězení, za mříže poslal i jeho sourozence. Burian postupně přešel nejtvrdšími věznicemi, Valdicemi, Mírovem, musel pracovat v jáchymovských dolech.

Nejdelší část trestu trávil v nejstřeženější komunistické pevnosti, Leopoldově. Jednou se mu z ní podařilo uprchnout. „Pronásledovaly ho desítky policistů, pátral po něm i vrtulník. Kněz se dostal téměř až k rakouské hranici, po udání jej ale pronásledovatele dopadli, ztýrali a v žalostném stavu převezli na Mírov,“ vypráví historik Kolouch. Ve vězení fyzicky zničený Burian zemřel na zápal plic. Tělo odvážného kněze rodina nikdy nemohla pohřbít.

Vítejte? Sloganem nechceme provokovat extremisty, říká ředitel festivalu Glaser