Řada obyvatel považuje poslední pozůstatek továrního komplexu za jednu z libereckých ostud. „Měli to dávno zbourat. Když zbourali celou fabriku, je nesmysl tam jako památku nechávat jednu z budov,“ řekl Liberečan Honza. „Je to šokující vřed na tak krásním městě jako Liberec,“ netajila se svým názorem Petra, která kolem něj jezdí každý den do práce.
Naopak dobrodruzi a milovníci urbexu si nemohou pozůstatek slavné firmy vynachválit. Představuje pro ně zajímavý industriální objekt.
„Když jsem do budovy poprvé vstoupil, byl jsem v šoku, jakým způsobem je pohlcený schránkou času. Když má člověk k opuštěným budovám vztah, dokáže si představit, jak to v něm dříve fungovalo a jak se tam lidí chovali či pracovali,“ svěřil se vyznavač urbexu, který vystupuje pod svým alter egem Gennaro Dante.
Textilní impérium v Liberci vybudoval v druhé polovině 19. století Johann Liebieg. Nová kapitola Textilany se začala psát po roce 1947, provázelo ji heslo „Textilana obléká moderního člověka“ a modrý trojúhelník se stylizovanou hlavou ovce. Zlatou éru ve svém poválečném vývoji zažila v 60. a 70. letech, kdy došlo k výrazné modernizaci všech závodů. V dobách největší slávy zaměstnávala kolem osm tisíc lidí.
Z budovy bývalé liberecké továrny se stala ruina, která láká milovníky urbexy a lidi bez domova
„Prioritou byla výroba pánských a dámských tkanin, v kolekcích se nabízelo i tištěné zboží, pleteniny a dekoračky,“ popsala historii závodu Vlasta Bergmanová v knize Textilana v obrazech a datech.
Od konce 80. let minulého století docházelo postupně ke snižování stavů zaměstnanců a na výrobě se začaly podepisovat problémy s konkurenceschopností na západních trzích. Definitivně skončila výroba před dvaceti lety, výrobní haly podlehly demolici a jako poslední šel k zemi i symbol továrny v podobě komínu s logem Textilana.
Z plánu na obchodní centrum sešlo
V roce 2018 získal do vlastnictví devítihektarový areál bývalé Textilany investiční společnost Middle Europe Investments (MEI). „Potřeba komerčního prostoru a zejména cenově dostupného bydlení se stále zvyšuje. Proto jsme se rozhodli tyto pozemky získat. Stavět se bude po etapách a celková zástavba zabere 10 až 15 let,“ uvedl předseda správní rady MEI Peter Winkelman.
Předchozí majitel chtěl na místě dnešního rumiště vybudovat obchodní a zábavní centrum za 1,2 miliardy korun, z toho nakonec sešlo.
Plánovaná přeměna v živou čtvrť se stala součástí nového urbanistického projektu města Liberce. Územní studii vytvořili architekti z ateliéru DMNK a byla schválena letos na jaře.
Území dělí na dvě lokality. Tu, které přiléhá blíže k městu a lokalitu mezi sídlišti Králův Háj a Broumovská, kde vyroste přibližně 200 bytů, většinou velikostí 2+kk a 3+kk. Chybět tu nebude ani občanská vybavenost.
„Od loňského září začaly probíhat projekční práce na první etapě projektu. Jedná se o tu část, které přiléhá k bývalému textilanskému rybníku. Je to jedna z nejdůležitějších částí toho rezidenčního území. Rybník součástí studie není, protože je v majetku státu. Ale určitě přijde na řadu diskuze o jeho revitalizaci,“ řekl Deníku architekt Petr Šikola.
Součástí architektonické studie je zachování zeleně, která bude pronikat do rezidenční zástavby, a podpora místních vodních prvků. V lokalitě směrem k centu se počítá s výstavbou prostor pro komerční využití a malých bytů. „Přál bych si zachovat Blaupunkt. Nicméně realizace je tak daleko, že bude rozhodovat stav budovy,“ dodal Šikola.
38
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
