"Tam je záchrana pro Horskou službu daleko komplikovanější než na upravených lyžařských svazích," říká v rozhovoru pro Deník náčelník Horské služby Krkonoše Pavel Jirsa. Ten rovněž popisuje závažné případy z poslední doby, ale také to, jak horští záchranáři školili policisty, kteří se budou pohybovat v horském terénu na skialpových lyžích.

V pondělí vydatně sněžilo a mrzne. Je to vhodná doba na túry po horách?
Když na to někdo má, proč by do hor nešel? Podstatné je, aby každý zvážil svoje fyzické schopnosti a podle toho si zvolil vhodnou trasu a dobře si ji naplánoval dopředu, prověřil na mapě a sledoval situaci.

Na co by si měli lidé dát největší pozor, pokud do hor vyrazí?
Než se vydají na túru, měli by si dát do mobilu číslo na Horskou službu a stáhnout aplikaci Záchranka. Do terénu by neměli chodit sami a měli by mít možnost dát o sobě někomu vědět. Důležité je mít s sebou náhradní oblečení, kvalitní obuv v případě pěších túr a pořádné vybavení u skialpinistických túr.

Podceňují lidé oblečení na horské túry?
Jsou lidé, kteří přijedou do Krkonoš z jiných regionů a úplně nemají představu, co je čeká na horách a pak jsou překvapení. V celkovém měřítku jich ale zas není až tolik. Většina návštěvníků hor je kvalitně oblečená, protože to jsou lidé, které pohyb v přírodě baví a situaci znají.

Je dobré si pohlídat i zásoby jídla a pití, když jsou horské boudy a restaurace uzavřené?
Hlavně je opravdu důležité oblečení, protože lze předpokládat, že se lidé nikde neohřejí, když jsou otevřená pouze výdejová okénka. Je proto potřeba mít také s sebou i zásoby jídla a pití.

Patřil mezi nejzávažnější zásahy poslední doby lednový případ, při kterém Horská služba zachránila vyčerpanou a promrzlou mladou dvojici, která vyrazila před večerem do hor v keckách a mikině?
Podobných zásahů bylo více, určitě nejde o ojedinělý případ. Tento případ byl ale nejvážnější. Bylo to v době, kdy celý týden padal nový sníh, na horách bylo půl metru prašanu a pěší turisté se bořili v závějích. Nebyli dobře oblečení nebo podcenili svoje síly a vyčerpali se. Když nejsou lidé na horách dobře oblečení, brzy prochladnou a dochází jim síly.

Kolik případů jste měli od začátku zimní sezony?
Od 1. prosince, kdy pro nás začíná zimní sezona (končí 30. dubna), jsme zasahovali u 230 úrazů. Loni jsme za stejnou dobu zaznamenali necelých 1300 úrazů. Letos je tedy zhruba dvacet procent případů ve srovnání s předchozími zimními sezonami.

To je obrovský rozdíl.
Určitě. Projevuje se, že jsou zavřené sjezdovky, kde docházelo k velkému množství úrazů. Nyní je více úrazů v terénu, které jsou komplikovanější na řešení. Znamená to horší dostupnost pro techniku, potřebujeme více lidí při takovém zásahu a trvají delší dobu.

Pohybuje se přesto hodně lidí v Krkonoších?
Rozhodně se mi nezdá, že by jich bylo na horách málo. Záleží, jaké je počasí. Hlavně o víkendu bývá v Krkonoších hodně lidí. V týdnu jich je naopak méně. Uvidíme, jak se návštěvnost projeví během jarních prázdnin.

Mrzí vás případy, při kterých zbytečně vyrazí záchranáři na pátrací akci, a poté se ukáže, že šlo pouze o lidskou malichernost? To se stalo před týdnem na Horních Mísečkách, kdy desítky záchranářů a policistů pátraly po muži, kterého pohřešovala přítelkyně, přitom odjel natruc do Prahy?
Je dobře, že se nic nestalo, to nás těší. Ale na druhou stranu cítíme, že lidé jsou nezodpovědní. Tohle byl klasický případ zbytečného zásahu. Naštve nás to. Kvůli tomu je v akci spousta lidí. Záchranáři pak kvůli tomu můžou chybět na místech, kdy to může být opravdu potřeba.

Nedávno jste prováděli školení policistů, kteří vyfasovali na policejní stanice na horách skialpové lyže kvůli společným hlídkám se strážci národního parku. Jak to probíhalo?
Nejdříve jsme učili policisty zacházet se skialpovým vybavením. Ve druhé fázi jsme se s nimi pohybovali v terénu. Ve třetí fázi se nyní budou učit zacházet s lavinovou výbavou, kterou potřebují, když míří do nebezpečných míst.

Jak to zvládají?
Dobře. Jsou mladí, přizpůsobiví. Musí se tomu ještě věnovat v rámci svojí profese i soukromě.

Skialpinismus zažívá velký boom. Objevují se případy, kdy si to lidé zamíří přes lavinové úseky. Riskují tím hodně?
Velké riziko podstupují především ti skialpinisté, kteří terén neznají. Záleží především na podmínkách a stupni lavinového nebezpečí, který ukazuje, jak vysoké je riziko. Je to na každém, jak zváží svoje schopnosti pohybu v terénu. Nicméně pohyb ve volném terénu návštěvní řád Krkonošského národního parku zakazuje, povolený je pouze pohyb po skialpinistických trasách, které jsou uvedené na webu Správy KRNAP, pouze s lavinovou výbavou.