Dětí je stále méně. Míst na středních školách ale prakticky neubývá. Stavařům se brzy bude platit zlatem.

Nabídka volných míst na středních školách je však stále vyšší než počet těchto žáků.

„Kraj sice omezil počet tříd na středních školách s maturitou, ale pořád je jejich kapacita taková, že je schopná přijmout ke studiu téměř všechny vycházející žáky," domnívá se vedení Středního odborného učiliště a Střediska praktického vyučování stavební Zádveřice.

„Zásadní krok, a to stanovení určitého procenta vycházejících žáků ze základních škol, kolik lze přijmout do maturitních a kolik do učebních oborů, zatím nikdo neměl odvahu udělat," vysvětluje ředitel Josef Kůra. Podle něj situace vůbec neodpovídá potřebám na trhu práce.

„Zeptejte se firem, s jakým vzděláním potřebují přijímat nové pracovníky," naznačuje řešení ředitel Středního odborného učiliště a Střediska praktického vyučování stavební Zádveřice.

Situace u stavebních oborů je podle něj katastrofální. Pokles žáků je dlouhodobý, stavy jsou minimální.

„Kdybychom do 1. ročníku přijali 12 žáků, budeme jásat a naše představy splníme na 200 %. Myslím, že počet vycházejících žáků oboru tesař a oboru zedník ze všech škol v celém Zlínském kraji nedosahuje ani 50. Doposud tuto situaci dle potřebnosti jednotlivých oborů nikdo neřešil," konstatoval Josef Kůra.

Stát o problému již mnoho let ví, stále se o něm mluví, ale řešení je v nedohlednu.

Vzhledem k tomu, že dlouhodobě ubývá počet žáků na základních školách, zdá se logické, že by mělo dojít ke zrušení míst na školách středních. Podobně jako stát zrušil některé mateřské školy a sloučil některé základní školy.

„Je to otázka střednědobé a dlouhodobé představy, co po našich středních školách chceme, aniž bychom očekávali okamžitý efekt. Chybí nám jasná politicky nepodléhající vize," je přesvědčený ředitel Gymnázia Jana Pivečky a Střední odborné školy Slavičín Josef Maryáš.

Řešení je podle něj často bolestivé.

„Lékem není redukce žáků na gymnáziích, ale transformace především odborného vzdělávání v učebních oborech. Stále jsem přesvědčený, že se děti již na základních školách pro budoucí povolání rozhodují ve stávajícím systému ve 14 letech příliš brzy," domnívá se Josef Maryáš.

„Dali jsme dětem ve čtrnácti letech velkou moc ve výběru střední školy, a tím i nepřímo moc ovlivnit strukturu oborů a ředitel, který má nedostatek žáků v nějakém oboru, tyto děti neodmítne. Je jen málo oborů jako gymnázia a některé obory na SOŠ, kde dlouhodobě poptávka převyšuje nabídku," vysvětluje zkušeně.

Dopadem je současný stav boje o žáka na většině středních škol a nedostatek kvalifikovaných řemeslníků a často neuplatnitelnost takového absolventa na trhu práce.

Stavební firmy jsou zoufalé. Celou vzniklou situaci možná vyřeší až trh, na kterém narůstá cena za kvalitní řemeslníky. „Je běžné, že zaplatíte 370 korun na hodinu bez DPH za servisní práce na autě, ale horší je to u stavařů," domnívá se Kůra.

„Kdyby si zedník nebo tesař řekl o 350 korun na hodinu, nevím, jak by se zákazník tvářil. Až k tomu zákonitě dojde, zvýší se i zájem o stavební obory. A ta doba přijde velmi brzo," předpokládá ředitel Kůra.

Běžně se setkává s rodiči, kteří přijdou, protože shánějí řemeslníky. Své děti ale chtějí dát na maturitní obor. Právě rodiče se snaží, aby svým dětem zajistili pohodlné, lukrativní vzdělání. Neuvědomují si, že mnohé děti by byly šťastnější a úspěšnější bez diplomu.

Podobně smýšlí také vedení zlínské Kovárny VIVA. „Věčná škoda, že někteří lidé považují průmysl a řemesla za cosi méně dobrého," povzdychl si Čestmír Vančura. Vývoj je přitom velmi rychlý, většina profesí v průmyslu už zdaleka nedělá to co před lety.

„Chce to ještě čas, aby si děti a rodiče uvědomili, že pracovat v průmyslu je dobrá příležitost pro život," dodal.

I podle vedení Kovárny VIVA je šikovný technik požehnáním, přesto dnešní děti často nemají kde si tuto práci vyzkoušet, a proto často ani neobjeví své dispozice a schopnosti. Dnešní „dělníci" jsou přitom často kvalifikovanými operátory výrobních linek, zvládnou obsluhovat roboty, měřicí zařízení a podobně.

„Jsou to sebevědomí lidé, kteří svojí práci umí a potom je i baví, dělají něco opravdového a ještě si přijdou na slušné peníze," uzavírá Čestmír Vančura.

Právě Kovárna VIVA se aktivně snaží zlepšit povědomí o moderních řemeslech. Vedení kraje se spíše zaměřuje na podporu samotných studentů formou stipendií.

„Co se týká poskytování podpory kraje žákům učebních oborů ve formě tzv. stipendií, dle mého názoru se tento nástroj míjí účinkem," domnívá se ředitelka zlínské Střední školy obchodně technické.

Ze strany kraje by spíše uvítala podporu výuky malých skupin žáků ve víceoborových třídách.

„Ovšem ne za podmínek stanovených metodickým pokynem MŠMT kraj by měl rozhodovat v návaznosti na konkrétní podmínky svého regionu," zdůraznila Marta Fojtíková.

„K vysokému počtu maturantů mohu říci, že ani na nátlak zástupců odborných škol kraj nesnížil v návaznosti na pokles demografické křivky počty přijímaných žáků na gymnázia," je přesvědčená Marta Fojtíková.

Zdá se, že kraj sice podporuje stipendii studenty řemeslných oborů, ale současně nijak neomezuje počty na středních školách. Vzhledem k tomu, že ubývá žáků základních škol, muselo by být uzavřených tříd na středních školách bolestně více.

„Oproti stanovení tříd 1. ročníků pro předchozí rok 2015/2016 nedošlo k navýšení maturitních tříd, protože povolení otevření jedné třídy gymnázia bylo kompenzováno neotevřením jedné třídy obchodní akademie," vysvětlila Deníku tisková mluvčí Zlínského kraje Renata Janečková.

Potvrdila ale, že na příští školní rok došlo k navýšení o tři třídy v maturitních oborech středního odborného vzdělávání.

„V Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje je mimo jiné zakotvena základní struktura žáků přijímaných do denní formy vzdělávání ve středních školách: 67 až 72 % do maturitního vzdělávání a 27 až 32 % do nematuritního vzdělávání," sdělila.

U středních škol zřizovaných krajem je podle údajů k 1. 9. 2016 tento poměr 72:28. Z údajů tedy vyplývá, že na středních školách má kraj již hraniční počet studentů. Přesto se v dohledné době se snižováním jejich počtu nepočítá, jak potvrdil také nový radní za školství Petr Gazdík.

„Optimalizace krajem zřizovaných škol byla realizována průběžně a jejich stávající počet a spádové pokrytí území kraje lze považovat za optimální k zabezpečení dostupnosti středoškolského vzdělávání," vysvětlil pro Deník.

„Počet žáků gymnázií odpovídá ve Zlínském kraji republikovému průměru, ale je potřeba i nadále dbát na kvalitu poskytovaného vzdělávání a hlavně na výběr přijímaných žáků ke studiu," doplnil.

Absolventů vysokých škol je v celé republice 1,3 miliónu, což je o 134 procent víc než před dvaceti lety. Podle Českého statistického úřadu tvoří více než polovinu vysokoškoláků ženy. Přesto, že vysokoškolsky vzdělaných lidí přibývá, ve většině států Evropské unie je jich mnohem více.

To se ale rychle mění. Důvodem je, že u nás starší generace mnohdy neměla možnost univerzitního studia. Statistiky tak mohou být zkreslené. Mladých lidí, kteří mají vysokoškolský diplom, je totiž výrazně více. V mladší generaci tak ubývá osob vyučených.

Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Josefa Maryáše.Zdroj: DENÍK/Buček Roman

FOTO: DENÍK/archiv

Ve Slavičíně se na problém mohou podívat z obou úhlů pohledu, protože zde došlo ke sloučení Gymnázia Jana Pivečky a střední odborné školy.

„Všeobecné a odborné vzdělávání musí spolupracovat a nikoliv si konkurovat, což je největší benefit sloučení gymnázia a střední odborné školy, děti a učitelé tvoří jednu pospolitost a je to prospěšné, tyto dva světy se více chápou a sbližují. Respektují se, i když jsou to světy odlišné," popsal ředitel Josef Maryáš.

Otázkou podle něj není, co chce stát více podporovat, ale jak tyto dva světy sblížit, aby si rozuměly, obohacovaly se a nekonkurovaly si, protože žáci střední školy potřebují pro život nepostradatelně poznávat a osvojovat si obojí vzdělávání. 

MARCELA KANIOVÁ