Jedním z hlavních témat loňského roku byly problémy kolem přípravy nového územního plánu. Jak vnímáte rezignaci a návrat Romana Kouckého a zbytečné zdržení přípravy o několik měsíců?

Asi půlroční období kolem přípravy Metropolitního plánu bylo opravdu nešťastné. Za prvé si myslím, že není dobře, když se z médií dovídáme, jaké jsou názory našich kolegů ze Strany zelených. A ani nemám ráda, když ve své podstatě amatéři hodnotí práci odborníků. V médiích pak poslouchám příkrá hodnocení, kdy se mluví o diletantství z úst lidí, kteří na to nemají vzdělání ani zkušenosti.

Co si myslíte o návrhu pana Kouckého?

Myslím si, že koncepce pana Kouckého je kvalitní. Bude to liberální, otevřený plán, který umožní městu růst. Praha má historické omezení, které chceme zachovat, ale zároveň musíme umožnit růst a rozvoj.

Budete se v další přípravě plánu osobně angažovat?

Metropolitní plán je tak strašně důležitý, že budu nad přípravou mít supervizi. Nechci, aby se znovu jakýmkoliv způsobem nabourala. Máme hraniční termín 2020 a už jsem dostala od ministryně pro místní rozvoj dopis, ve kterém vyjadřuje obavu, že se kvůli zdržování přípravy nestihne.

Myslíte si, že se nakonec stihne připravit?

Nejspíš se nestihne, na druhou stranu jsem ambiciózní a říkám si, že když vše bude řízeno dobře a nebudou se do procesu nabourávat lidé, kteří evidentně nechtějí rozvíjet Prahu, tak by se to stihnout dalo.

Chystáte se odebrat přípravu plánu z kompetencí Petry Kolínské, podobně jako jste to před ní udělala jejímu kolegovi ze Strany zelených Matěji Stropnickému?

Není to potřeba. Jako primátorka mám možnost vejít do každé agendy. A tak to i učiním, protože já nesu odpovědnost a budu muset vysvětlovat veřejnosti, co se stalo, pokud se něco pokazí.

Nejen v případě přípravy Metropolitního plánu, ale i třeba v pojetí dostavby vnitřního okruhu se zdá, že zelení prosazují jiné věci než zbytek koalice. Myslíte, že v koalici vydrží?

Je to na nich. Pro mě je mnohem důležitější nenaštvat Pražany než nenaštvat zelené. Samozřejmě chápu, že jsou v koalici a jejich názory jsou součástí koaličních diskuzí, ale pakliže bude někdo bránit rozvoji Prahy, tak se mnou bude mít problémy.

Čtěte také: Nová budova pro Slovanskou epopej by mohla být na Těšnově

Co jsou v letošním roce vaše priority?

Těším se na to, že splníme slib, který jsme dali ohledně Lítačky, a že si Pražané budou moci koupit jízdné prostřednictvím aplikace nebo přes platební kartu. Také rozvineme smart city. Pohneme i s rekonstrukcemi náměstí, s Palachovým, Malostranským a Václavským. Na Václavské je už pravomocné územní rozhodnutí, takže budeme usilovat o stavební, které bychom měli získat v březnu nebo v dubnu.

Máte ještě jiné plány?

Bude se opravovat i Šlechtova restaurace. Dalším velkým projektem je rekonstrukce Výstaviště. To je čtyřicet hektarů, které bychom rádi v průběhu dalších let změnili v nejenom zábavní, ale i kulturní a sportovní prostor, kde si Pražané i návštěvníci metropole najdou vyžití.

V posledních měsících je vámi hojně skloňovaným tématem koncept chytrého řízení města, takzvaného smart city. Jaké konkrétní projekty chystáte?

Schválili jsme jich několik. Například chytré lavičky, které umožní nabíjení telefonu, budou ukazovat údaje o vlhkosti vzduchu a teplotě nebo umožní okamžitě přivolat pomoc záchranky, policistů nebo hasičů. Dalším projektem jsou chytré koše. Ty Pražským službám oznámí, kdy jsou naplněné, a zároveň stlačí obsah.

Ty už se stihnou zavést letos?

To ne. Chci upozornit, že se jedná o pilotní projekty. Zatím zkoušíme, jak budou vhodné pro Prahu a jak by mohly usnadnit život Pražanů. Zároveň by měly plnit to, co já osobně považuji na celém konceptu chytrých měst za nejdůležitější. Smart city znamená chytře spravované město.

Jak se o to pokusíte?

Na to, abychom ho mohli skutečně chytře spravovat, potřebujeme data, která musíme posbírat, shromažďovat a vyhodnocovat. To je základ chytře řízeného města. Ne to, že si nakoupíme a rozestavíme na ulicích různé hračky, i když ty samozřejmě budeme taky potřebovat, protože jde právě o stanoviště, která sbírají potřebná data.

Nejsou lavičky za desítky tisíc trochu zbytečnost?

Jak jsem říkala, zatím se bude jednat o zkušební provoz. Jestli skutečně jsou potřeba, nebo ne, vyhodnotíme za několik měsíců. Uvidíme, jak se osvědčily.

Kontroverzi loni způsobila spolupráce, kterou Praha navázala s Pekingem. Jak se rozvíjí? Bude letos v trojské zoo panda?

Letos panda určitě nebude. Není to úplně jednoduchá operace. Ta ambice tu samozřejmě je, ale k cíli je ještě daleko. V první řadě teď potřebujeme udělat stavební úpravy v zoo.

Jak zpětně vnímáte kritiku spolupráce s Čínou?

Vím, že to bylo kontroverzní, ale s Čínou spolupracují všechny země světa a nemyslím si, že takové emoce byly namístě. Vždycky se to spojuje s Tchaj-wanem. Ten tady ale dál investuje a žádné investice nestáhl, takže podle mého šlo jenom o rétoriku na politické úrovni, do které se Praha zapojovat nechce. Pro nás jsou důležité oblasti, jako je školství, zdravotnictví, kulturní výměna a podobně. Zahraniční politika jako taková Praze nepřísluší.

Když nejde o rétoriku, co konkrétního tedy Praha ze spolupráce získala?

Otevřeli se přímé letecké spoje, funguje výměna studentů mezi středními školami a spolupracujeme také v oblasti smart cities. Chceme jednat i o konkrétních investicích do infrastruktury. V lednu bychom rádi ve spolupráci s dopravním podnikem otevřeli tuto možnost, kdy bychom čínským partnerům dali příležitost vstoupit do financování dopravních projektů, například do výstavby metra.

Čtěte také: Další střet na magistrátu? Územní rozvoj může dál štěpit pražskou koalici

Jakým způsobem, jako dodavatelé?

Formu ještě nevíme. To bude předmětem diskuze.

Vaším velkým tématem je také rušení nevýhodných smluv. Jak to vypadá třeba se smlouvou na Dopravní odbavovací systém, který stále vlastní firma eMoneyServices a na kterém běží i vaše Lítačka?

Tam smlouva platí do konce roku 2017 a my ji necháme doběhnout. Je bohužel postavena tak, že by odstoupení bylo velmi problematické. Do té doby chceme vytvořit náš vlastní odbavovací systém. Dali jsme kvůli tomu dohromady pracovní skupinu. Zároveň bychom rádi některé agendy elektronizovali a nabídli Pražanům možnost si přes internet vyřídit věci, které ve vztahu k samosprávě potřebují.

Jak budete dále řešit další nevýhodné smlouvy?

Nevýhodných smluv z minu-losti, které zatěžují Prahu, je strašně moc. Z některých se nám už povedlo vyvázat. Některé jsou ale bohužel takové, že kdybychom je vypověděli, ohrozíme město soudními spory, které by si vyžádaly podstatně větší náklady a ještě zhoršily reputaci města.

Jaké smlouvy jsou pro vás prioritní?

Nyní jsme vypověděli smlouvu s Eltodo, která měla monopol na veřejné osvětlení. Potom je tu firma JCDecaux, která v Praze provozuje městský mobiliář. Nechová se korektně a znepříjemňuje život, kde může. Kdybych mohla, smlouvu výrazně změním. Ale podle právních analýz je to právě jedna ze smluv, která by mohla město uvrtat do sáhodlouhých soudních sporů, na jejichž konci by mohl být neúspěch. Vyhlásili jsme ale soutěž na nový městský mobiliář. Měla by doběhnout začátkem roku a my se připravujeme na to, že převezmeme jeho správu, což může být i signál pro JCDecaux, že chceme změnu.

V posledních týdnech se objevily plány na koncertní sál podle návrhu takzvaného Rejnoka Jana Kaplického. Jak jsou reálné?

Praha už dlouho potřebuje velkokapacitní koncertní sál, ale dříve tady velká vůle nebyla. Neříkám, že to musí být právě Rejnok, ale byla bych ráda, kdyby byl. Jan Kaplický byl skvělý pražskvý architekt, který založil velice prestižní studio a po celém světě postavil skvělé stavby. Minulé politické reprezentace byly tak zbabělé, že nebyly schopné prosadit stavbu Chobotnice, která by byla pro Prahu vynikající stavbou. Pro mě je to osobní, protože bych strašně ráda postavila alespoň jednu stavbu podle návrhu tohoto výjimečného architekta.

Objevily se spekulace, že by mohl stát na Štvanici. Praha 7 se ale vyjádřila proti tomu.

Že to na Štvanici nemůže být, už je jasné. Jde o záplavové území a hlavně se tam taková stavba ani nevejde. Nicméně jsou i jiná místa, například území nad metrem Vltavská. To je dobrá lokalita, která je v centru města, vyhovuje z hlediska dopravní dostupnosti a Praha 7 se chce profilovat jako kulturní a umělecká čtvrť.

Nebojíte se, že to s Rejnokem dopadne jako s „blobem" na Letné, tedy nekonečnými spory?

Podívejte se, tady v Praze se pořád každý hádá s každým. Způsob, jakým se tady prosazují projekty, je velice nešťastný a nedospělý. Jsme jenom 27 let po změně režimu. Lidé se zatím nenaučili naslouchat jeden druhému a chybí jim velkorysost. Existuje tu i taková profesní závist, kdy někdo něco udělá dobře a ti ostatní mu to nepřejí. Konkrétně u architektů to celkem platí, bývají to takoví trošku egomani. Ale na druhou stranu, sama jsem v této oblasti pracovala, takže vím, že umělci musí být do určité míry egoisti, protože jinak svoji vizi neprosadí.

Čtěte také: Krnáčová: Rejnok v Praze by byl omluvou Kaplickému. Lumpárna, zlobí se Jihočeši

V loňském roce zaznamenala Praha rekordní rozpočtový přebytek. Bude to stejně i letos?

Myslím, že to lze očekávat. My jsme rádi, že přebytek máme, i když nám říkají, že nevíme, co s penězi dělat. To my víme, letos jsme snížili dluh u Evropské investiční banky, což nám do budoucna dává prostor k tomu, abychom si mohli vzít jiný úvěr za velmi výhodných podmínek, pokud to bude potřeba.

Co ale s "přebytečnými" penězi uděláte? Další dluh už za podobně výhodných podmínek splatit nemůžete.

Přidělili jsme celkem velkou část peněz na městské části, které se budou v příštích měsících rozdělovat. Od toho si slibuji, že projekty, ke kterým mají jednotlivé radnice připravené dokumentace, se velice zrychlí. Praha není jenom centrum, ale i okrajovější části, kde chybí třeba mateřské a základní školy. Chceme se zaměřit i na kultivaci veřejného prostoru, například na zmíněná náměstí.

Loni vám zbylo na účtech kolem devíti, deseti miliard. Zvládnete takový objem peněz letos rozdělit mezi menší projekty, když větší zatím nejsou připraveny?

Já si myslím, že to zvládneme. V Praze je toho spousta, co se musí opravit a dodělat.