Jedinečné kulturní bohatství uložené ve fondech Národní knihovny ČR má jednu podstatnou vlastnost - stále se rozrůstá.

Proto mu prostory historické knihovny už dávno nedostačují. Stejně jako Centrální depozitář v Hostivaři, vystavěný před patnácti lety. I když se po jeho otevření 25. ledna 1996 předpokládalo, že tu novodobé přírůstky budou mít místo alespoň do roku 2015.

Problémy trvají už staletí

Prostorové problémy knihovnu sužují prakticky od jejího založení v roce 1777, kdy se jmenovala Veřejná c. k. universitní knihovna. Záhy se do ní začaly svážet knihovny a archivy klášterů zrušených Josefem II. Bylo jich takové množství, že prostory knihovny, která využívala jen část tehdejší jezuitské koleje Klementinum, praskaly ve švech. V roce 1924 proto stát Klementinum vykoupil od pražského arcibiskupství a zrekonstruoval jeho prostory pro potřeby knihovny podle projektu architekta Ladislava Machoně.

Už v šedesátých letech 20. století ale knihovně zase chyběly prostory pro ukládání fondů. Vše se stále odkládalo. Knihovně byly přidělovány zdevastované historické objekty, uvažovalo se o novostavbách na různých místech. Dva miliony knih zůstávaly v nevyhovujících podmínkách, půl milionu svazků unikátních historických fondů leželo na hromadách a v bednách, vyřazeno z půjčování.

Zasáhla vláda

Až po změně režimu v roce 1991 se kritická situace knihovny stala věcí veřejnou. O rok později rozhodla vláda o přidělení areálu bývalého podniku Výstavnictví v Hostivaři. Stavět se začalo v létě 1994 a po 17 měsících, v listopadu 1995, byl objekt předán knihovně.

A pak nastalo veliké stěhování. V rámci něj bylo mezi Klementinem, Hostivaří a dalšími externími depozitáři přesunuto více než 65 kilometrů knih a dalších dokumentů.

Budova Centrálního depozitáře se stala největší stavbou určenou pro knihovnu na území ČR. Byla pro ni využita starší průmyslová železobetonová hala. Tu zrekonstruovali a dál přistavěli administrativní část, studovny a strojovny vzduchotechniky. Na stavbu byla použita řada ojedinělých technologií. Pečlivost provedení vyžadovaly vysoké nároky na kvalitní uložení knih.

V depozitáři, vystavěném 14 kilometrů od hlavní budovy Klementina na východním předměstí Prahy byla uložena málo využívaná literatura plus mikrofilmy, grafiky a mapy.

Nanejvýš 24 stupňů

Depozitář s bílými stojany působí přívětivě, klimatizace zabraňuje vyšším teplotám než 24 stupňů, které urychlují degradaci papíru. Většina objednané literatury je převážena dvakrát denně kyvadlovou dopravou mezi Klementinem a centrálním depozitářem.

Vybrané části fondu, noviny a historické fondy, si mohou čtenáři prohlížet přímo v depozitáři ve studovně. Již dnes jsou v jeho prostorách uloženy dvě třetiny sbírek knihovny a pracuje tu 20 procent jejích pracovníků.

Kromě klimatizace a možností chemické a mikrobiologické očisty knih před jejich zařazením do depozitáře pamatovali stavebníci i na největšího nepřítele knih, na oheň. Hala vlastně stojí nad objemnou vodní nádrží.

Do depozitáře se odstěhovala ta oddělení, která hlídají zdravotní stav knih a pečují o restaurátorské zásahy. Odtud, z Hostivaře, se rozbíhají do všech knihoven v republice moderní a ve světě ověřené programy ochrany knihovních fondů.

Už na začátku tohoto tisíciletí ale vznikala potřeba dalších nových prostor. Po neúspěšném pokusu o stavbu zcela nové a impozantní knihovny na Letné se nyní plánuje výstavba další budovy na vlastních a odkoupených pozemcích v sousedství Centrálního depozitáře.

Za rok bude místo

Národní knihovna (NK) vyhlásila vloni tendr na rozšíření depozitáře v Hostivaři. V první etapě, která bude stát asi 420 milionů korun, bude postaven nový sklad pro minimálně 2,5 milionu knih především z Národního konzervačního fondu.

Stavba by měla být dokončena do ledna 2012. Poté má následovat druhá etapa za dalších asi 400 milionů korun, která jeho kapacitu zvýší na deset milionů svazků. Prostory tak budou srovnatelné s původně zamýšlenou budovou na Letné.

Kapacita rozšířeného depozitáře by měla vystačit na 30 až 50 let. Ročně musí NK uskladnit asi 40 tisíc knih a dalších několik desítek tisíc novin nebo časopisů.

Čtěte také: OBRAZEM: Knihovna otevřela Dům čtení