Bezdomovci mohou v Praze nocovat v několika zimních noclehárnách třeba v Michli, na Žižkově či v Holešovicích. Přespat mohou celoročně také na lodi Hermes, která kotví na Vltavě u Štefánikova mostu, kde ale musí za noc zaplatit poplatek 20 korun.

V případě naplnění nocleháren se opět počítá i se stavbou stanů, nejspíš u noclehárny v Michli. Minulou zimu zaplatila Praha za zimní opatření asi osm milionů korun.

Ubytovny využívá asi 80 procent lidí bez domova

V Praze žije podle analýzy, kterou si magistrát nechal zpracovat, 4000 až 5000 lidí bez domova, 80 procent z nich jsou muži. Jen necelá třetina bezdomovců má v Praze trvalé bydliště, každý desátý je cizinec, nejčastěji ze Slovenska.

Ubytovny jich využívá asi 80 procent, ostatní zůstávají na ulici, třeba kvůli svým psům nebo alkoholu. V Praze pro ně fungují nízkoprahová denní centra, terénní programy včetně nočních, azylové domy či noclehárny.

V Praze běží informační kampaň

Praha se nyní snaží zlepšit to, jak veřejnost vnímá lidi bez domova. V informační kampani Ulice není má volba město upozorňuje na příběhy pražských bezdomovců, aby se lidé dozvěděli, že ne každý z nich se na ulici dostal vlastní vinou.

Lidé bez domova jsou i tématem fotografické výstavy Bezdomovci bez cenzury, která bude téměř po celý prosinec otevřená v galerii Českého centra Praha. Jan Přerovský pro ni nafotil bezdomovce, kteří využívají služby neziskové organizace Naděje, Martin Pokora vytvořil soubor fotografií z veřejných míst, kde lidé bez domova přežívají.

Čtěte také: Výstava na hlavním nádraží ukazuje příběhy pražských lidí bez domova