Tým, který pracoval na systému hrází v dolní části Krnova, měl k dispozici od odboru rozvoje města veškeré podklady k plánovanému obchvatu. Přesto v úvodní fázi projektanti vodohospodářů obchvat vůbec nevzali v potaz.
„Protipovodňovou ochranu Krnova řešili tak, že zakreslil hráz přesně v místech budoucího obchvatu. Tak vznikl rozpor mezi našimi urbanisty a Povodím Odry,“ informoval tehdy o problému krnovské zastupitelstvo vedoucí odboru rozvoje města Pavel Doležal.
Propojení
V počáteční fázi se sice nepodařilo sladit budování hrází s výstavbou obchvatu Krnova, ale později se podařilo najít elegantní východisko jak obě stavby funkčně propojit.
Projektanti Povodí Odry došli k závěru, že po určitých úpravách obou projektů a lepším ukotvení obchvatu by mohla tato komunikace současně plnit funkci hráze. Je ale nutné přípravu obou velkých investic synchronizovat. Proto Povodí Odry začíná s projektovou dokumentací protipovodňového systému právě u obchvatu na dolním konci Krnova, a až později budou projektanti postupovat proti proudu řeky do centra Krnova a do Kostelce.
Hnutí Duha s obchvatem nesouhlasí
„Dnes máme podrobně zpracovaný úsek od Kofoly a od Cvilínského nádraží přes soutok Opavy s Opavicí až k průmyslové zóně. Přeložka komunikace I/57 neboli obchvat Krnova je již ve stadiu územního povolení, takže bude nejspíš hotová dřív jak hráze. V oblasti železničního mostu na Opavu bude tento obchvat plnit funkci hráze,“ informoval vedení Krnova technický ředitel Povodí Odry Petr Březina.
Město i Povodí Odry považují kolizi obchvatu s hrázemi za vyřešenou, ale občanské sdružení Hnutí Duha Jeseníky je jiného názoru. „Obchvat je plánován v záplavovém území kde se nic nového stavět nesmí. Projektanti povodí Odry často vychází z chybných údajů, a my na to už léta marně upozorňujeme,“ hodnotí situaci mluvčí Duhy Ivo Dokoupil.