„Takové stavby se dneska už na Vysočině těžko hledají, už prakticky neexistují. Bylo by vhodné, kdyby se zastupitelé ve Věžnici snažili stavbu zachránit. Byl by z ní nádherný skanzen. Věžnice by tak měla kromě starobylého kamenného mostu u Lutriána, Kolpingovy kaple a smírčího kamene další zajímavou dominantu,“ zdůraznil Jan Prchal, který je jednatelem Klubu za historickou Polnou. Klub měl v úmyslu starou kovárnu zachránit a vybudovat v ní muzeum kovářství. Jenže to se zřejmě nepodaří.

Jaká je historie této, bezesporu nevšední budovy v dolní části obce Věžnice? To je otázka. Na obecním webu není v rubrice památky o kovárně s věžičkou ani zmínka. Stejně tak neporadil ani „chytrý strýček Google.“ Nezbývá nic jiného než vzpomínky pamětníků.

KOFOLA bude mít své nové sídlo a muzeum pro návštěvníky v budově Nových koupelen vedle Heligonky v části Hlubina.
Muzeum a sídlo Kofoly v Ostravě? Koronavirus změnil plány

Podle Jana Prchala sloužila kovárna pro Dolní Věžnici hlavně v 19. století. „Přiznám se, že o historii kovárny toho sám moc nevím. Podle mých informací jezdili kolem kovárny takzvaní mleči, kteří vozili obilí do dolního mlýna a v kovárně měnili často svým koníkům podkovy,“ uvedl aspoň malou historickou podrobnost Jan Prchal.

O kovárnu se zvoničkou se zajímal také bývalý starosta Věžnice Josef Málek. I on se domníval, že stojí za záchranu. „Oficiální záznamy o kovárně, kdo ji postavil a komu patřila na obci nejsou. Mám jen nějaké informace od pamětníků. Věžnice byla kdysi rozdělená na horní českou a dolní německou část. Je to vidět ještě dneska. V dolní Věžnici stojí selské statky ve stejném stylu, jako najdete i v Německu. Česká část měla svoji kovárnu, dolní německá také svou. A to je právě ta kovárna o které je řeč. Je to jeden z nejstarších domů ve vsi. Historické záznamy o tom nemám, ale opírám se o vzpomínky pamětníků,“ nastínil historii zajímavého objektu Josef Málek.

Symbolická cena

Kovárna byla podle jeho slov v provozu hlavně v 19. století. Pak se v ní postupně pracovat přestalo. V budově byla podle Málka nějakou dobu i základní škola. Pak se stará kovárna využívala hlavně k bydlení. „Ještě po druhé světové válce tu bydlela paní, která měla za úkol pečovat hlavně o zvoničku. Zvonila ráno, v poledne a večer. Za to dostala od obce kus louky, na které mohla pást kozy,“ uvedl Josef Málek další podrobnosti.

Zřícenina středověkého hradu Kalich u Třebušína na Litoměřicku
OBRAZEM: Žižkův hrad u Třebušína postupně obnovují dobrovolníci

Když obyvatelka zemřela, koupil kovárnu podle Málka veterinář z Jihlavy a používal ji jako rekreační chatu. „Opravdu se o kovárnu staral a snažil se zachovat původní podobu, včetně černé kuchyně. Jenže pak zemřel a kovárna zůstala opuštěná. Dcera pana majitele žije v Praze o kovárnu neměla zájem. Budova snad 30 let jen chátrala. Vstup byl sice zatlučený prkny, ale stejně se dovnitř dostal bezdomovec a v kovárně začalo hořet. Nakonec ji majitelka nechala obci tuším za symbolickou korunu. Zvon z věžičky je na obecním úřadě,“ popsal Josef Málek další smutný osud unikátní stavby, která zřejmě brzy zanikne. Vedení obce Věžnice neví, co s ní.

Co si počít se starou kovárnou. Aktuální varianta je zbourat. Nápad přestavět kovárnu na muzeum nakonec padl. Budova je podle odborníků v tak špatném stavu, že ji nelze zachránit. „V rámci zkrášlování obce jsme se rozhodli podat žádost o dotaci na demolici kovárny v dolní části vsi. Z předchozích let jsme měli posudek, který říká, že se stavba již nevyplatí opravovat a je lepší ji odstranit. Podařilo se nám získat stavební povolení k demolici a mohli jsme zažádat o dotaci. Pak se do toho vložilo muzeum, které zde chtělo zřídit expozici starého kovářství,“ popsal situaci starosta obce David Drahoš s tím, že když kovárna půjde k zemi, obec na tom místě postaví pomník se zvoničkou na památku obyvatel z Dolní Věžnice, kteří zahynuli v bojích 1. a 2. světové války. Do zvoničky nechá obecní úřad pověsit právě zvon ze staré kovárny.

Budovu nelze zachránit 

Muzeum kovářství ve Věžnici nebude. Se zástupci muzea a s památkáři starosta Drahoš jednal v loňském roce několikrát. „Sdělil jsem jim podmínky, za kterých by byla obec ochotna budovu přenechat muzeu, ale od letních prázdnin se vůbec nikdo neozval. My máme povolení k demolici. Zatím čekáme, až ČEZ odstraní z budovy držák nízkého napětí. Pokud do té doby muzeum nepředloží konkrétní projekt, budovu zřejmě zbouráme. Bohužel není v našich možnostech budovu v havarijním stavu opravit, zbudovat muzeum a provozovat ho,“ konstatoval starosta.

Hrad Potštejn vstal díky digitalizaci z popele.
Jako za starých časů. České památky ožívají v digitálním světě

Optimistická není, co do budoucnosti staré kovárny ani ředitelka městského muzea v Polné Alena Vyskočilová. „Nápad zřídit ve Věžnici muzeum kovářství vzešel, pokud vím od Klubu za historickou Polnou. A zřejmě to byl klub, kdo hlavně se starostou Věžnice jednal. Ale po diskusi s památkáři se ukázalo, že budovu nejde zachránit. Nicméně podle mých informací má klub zájem aspoň o vybavení z té staré kovárny. U nás v Polné historickou kovárnu máme a zařízení z Věžnici by mohlo její interiér v budoucnu vhodně doplnit. Aktuálně to ale není na pořadu dne,“ upřesnila ředitelka Vyskočilová.