„Ze všech odsouzených, kteří tímto projektem prošli a během roku byli propuštěni, se zatím ani jeden z nich nevrátil do výkonu trestu. Jsme si vědomi, že rok je velmi krátká doba na objektivní hodnocení, ale přesně tohle je cíl projektu. Připravit vězně na návrat do společnosti, aby se uměli sami o sebe postarat,“ řekl generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal.
Projekt Otevřená věznice spočívá ve vybudování domů podobných těm běžným v jakékoliv obci a přesunutí části vybraných vězňů právě do nich. Ti pak mají podobný režim, samozřejmě s dohledem, jako lidé na svobodě. „Chodí běžně ráno do práce, pracují i u soukromých firem, které je dopravují do zaměstnání a zpět. Přitom si sami vaří, perou, starají se o různá domácí zvířata, ale například tady v Jiřicích pečují i o lamu, klokany, včely nebo krmí v nově vybudované oboře jelení a dančí zvěř,“ uvedl Dohnal. Mají tak návyky, které mohou okamžitě uplatnit po propuštění na svobodu.
Jeho slova potvrdili i dva z vězňů, které jsme ve speciálních domech zastihli při výrobě vánočního cukroví. „Já jsem zařazen do projektu od května a je to opravdu nesrovnatelné. Máme například v případě potřeby možnost návštěvy svého lékaře, což je podle mě velká výhoda,“ říká odsouzený Petr Gerišer. „A dostaneme se častěji také k rodině,“ doplnil jeho spolubydlící Josef Rubeš.

Projekt vznikl původně v norské věznici Bastoy a klade si za cíl vězně skutečně napravit. V jiřické věznici má projekt na starosti Hana Prokopová, která za něj získala i cenu za významný inovativní projekt v rámci státní správy. „Projekt stál 30 milionů korun, domy pomáhali stavět i samotní vězni, což státu ušetřilo jednotky milionů korun,“ konstatovala Prokopová.
Projekt se podle generálního ředitele Vězeňské služby povedl, proto se uvažuje o jeho rozšíření. „Buď bude rozšířen právě tady v Jiřicích, případně uvažujeme i o věznici v Rapoticích,“ konstatoval Dohnal, který před novináři nešetřil chválou jiřické věznice. „Ze všech 35 věznic bylo právě v Jiřicích za poslední tři roky vykonáno nejvíce práce. Tak by měly do budoucna vypadat všechny české věznice,“ řekl šéf Vězeňské správy.
Hana Prokopová připomněla i další projekty. Před nedávnem se mohli při společném odpoledni za zvuků hudby a grilování setkat někteří odsouzení s nejbližšími členy rodiny a užít si zábavné odpoledne. „Vytvořili jsme speciální přírodní kout, ve kterém i děti, jež přijedou za otcem do vězení, nebudou stresovány. Snažíme se tak zachovat rodinné vazby, aby po propuštění měl odsouzený prostředí, do kterého se vrátí,“ vysvětlila Prokopová.

Projekt má i své odpůrce. „Jsou lidé, kteří by nejraději drželi vězně o chlebu a vodě. Jenže většina odsouzených jednou vězení opustí a já se pak těch kritiků ptám: Koho byste radši za souseda? Člověka, který bude mít pracovní návyky, snahu zařadit se zpět do společnosti, nebo agresivního jedince, který si prožil ve vězení peklo, násilí a poznamenalo jej to do konce života?“ vysvětluje ředitel Dohnal, který nezapře původní profesi psychologa.
Dobré světlo na poměry v jiřické věznici vrhá i případ z letošního léta. V milovickém zábavním parku Mirakulum v dílně pracuje i třiačtyřicetiletý jiřický vězeň Jaroslav Hluchý. Jeho o 14 let starší civilní spolupracovník v dílně zkolaboval. Hluchý zachoval duchapřítomnost a svým jednáním včetně poskytnutí první pomoci a přivolání záchranářů zachránil kolegovi na pracovišti život. Jako odsouzený nemohl být odměněn finančně. Od ředitele parku tak jako výraz poděkování dostal hračky, které v těchto dnech má možnost osobně dát jako vánoční dárky svým dětem. „V souvislosti s tímto skutkem mu byl na sedm dní přerušen výkon trestu a je v těchto dnech u své rodiny,“ potvrdila Prokopová.
Jiřická věznice má kapacitu pro 945 odsouzených. V současné době si výkon trestu v jejich prostorách odpykává 910 mužů, převážně odsouzených za méně závažná provinění.

