Příměstská osada Kornice si vynutila posunutí trasy o zhruba 150 metrů dál od obce, aby ji auta tolik nezatěžovala hlukem. V důsledku ale hrozí, že tom ještě bude hůř. Po posunu trasy totiž zatížení vesnice těsně klesne pod 50 decibelů a Ředitelství silnic a dálnic tak už v tomto úseku nebude muset stavět protihlukové stěny.

„Pochopitelně to tak nenecháme, ty stěny tam požadujeme postavit stejně jako při původní variantě blíže k vesnici,“ zlobí se Karel Backa z osadního výboru Kornic. Kornice nemají vlastní obecní úřad, ale jako čtvrť Litomyšle právě osadní výbor.

Problémy s dálničním obchvatem Litomyšle má i Strakov, který leží o šest kilometrů dál směrem na Svitavy. Ten také požaduje odsun trasy dál od vesnice.

Společně s dalšími aktivisty si nechaly obě vesnice udělat oponentní hlukovou studii, která jim, jak už to v podobných sporech bývá, dala za pravdu: Hlukové zatížení z D35 bude v obou vesnicích prý enormní. Původní posudek ŘSD přitom tvrdí opak. Co teď?

Šalamounsky rozhodli úředníci ze Státního zdravotního ústavu v Ostravě, kde se zabývají komunálním hlukem, když měli rozhodnout, která z obou studií je pravdivá. Obě jsou prý v pořádku a skutečné hlukové zatížení ukáže až ostrý provoz dálnice.

„Řešením tohoto dilematu nejsou podle přezkumu další hlukové studie, ale příprava záložní varianty pro případ překročení hygienického limitu, tedy vymezení územní rezervy pro případné dobudování protihlukových stěn,“ řekl včera starosta Litomyšle Daniel Brýdl.

AČKOLIV DÁLNICE D35 má v úseku kolem Kornic a zvláště pak v okolí Strakova vést v hlubokém, až 11metrovém zářezu, místní požadují posun trasy dál od jejich domů.

To starostu Strakova Jana Janytku rozčílilo. „To je tak, když rozhodují úředníci, kteří si nechtějí dělat problémy,“ řekl Janytka.

A jedním dechem ubezpečil, že to tak nenechá, že proti zamýšlené trase bude dál bojovat. Nejen kvůli hluku, ale i kvůli záboru nejúrodnějších půd a zbytečně velkému zářezu dálnice v terénu, který ohrozí spodní vody. Požaduje, aby ŘSD prověřilo už dříve zamýšlenou variantní trasu, která by vedla dál od Strakova.

Karel Backa z Kornic podotkl, že parametrů různých protihlukových studií a metodik výpočtu je tolik, že je v nich „slušně řečeno chaos“. Co studie, to jiný výsledek. A záleží pochopitelně na zadání.

S výsledkem přezkumu ostravského zdravotního ústavu se navíc teď pere i stavební úřad, který má o hlukových námitkách rozhodnout. Ten ale zase čeká na stanovisko Ministerstva životního prostředí.