Uzávěr, který kryje geotermální vrt v Litoměřicích, změnil barvu. Růžová na nevelkém objektu v areálu bývalých kasáren Dukelských hrdinů vypadá čerstvá. „Nikdy se tam nic nenaměřilo. Naše hnutí na protest přetřelo trubici na růžovo, podobně jako kdysi přemalovali ruský tank,“ uvedl muž, který v pondělí ráno zavolal do redakce Deníku. Víc neřekl a nazpátek už telefon nezvedl.

Muž odkazoval na akt z roku 1991, kdy umělec David Černý stejnou barvou přetřel sovětský tank v Praze. Manažer geotermálního projektu Antonín Tym o protestním přetření v Litoměřicích už včera ráno od anonyma věděl také. Jde prý o akt vandalství, věc dál komentovat nechtěl.

Aktivistický počin nepotěšil ani vedení města. „Událost lze klasifikovat jako neoprávněné vniknutí na cizí pozemek. Při takovém činu mohlo dojít k poškození vrtu, přičemž škoda by představovala řádově desítky milionů korun. S tím by mohlo souviset i zastavení probíhajících a plánovaných měření a sanace vrtu, což by mělo za následek nesplnění cílů projektu RINGEN a vrácení části dotace a podobně. Každý by se měl být vědom potenciálních následků obdobného jednání,“ konstatovala mluvčí Litoměřic Eva Břeňová.

Zvláštní zásah do zemské kůry

Ideou geotermálního projektu a vrtu je, že by tepla země mohly využívat litoměřické domácnosti. Litoměřice jsou jediným městem v ČR, které kvůli tomu má povolený zvláštní zásah do zemské kůry. Projekt vznikl už v roce 2003, průzkumný vrt se v areálu hloubil v roce 2006 až 2007.

V červnu se tu má také otevírat vědecko-výzkumné centrum, které zastřešuje Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. Zároveň se zde uskuteční několik unikátních experimentů důležitých pro navazující projekty hlubinných vrtů. Vrt proto čekají investice za zhruba 12 milionů korun.

K dlouhodobým kritikům geotermálního projektu patří politik Tomáš Sarnovský (ANO). „Já to nebyl,“ reagoval na dotaz Deníku, zda o protestním aktu ví. „Možná to ale ten člověk barvou vylepšil, už to rezne,“ poznamenal opoziční zastupitel s tím, že on se prostřednictvím kyblíku s barvou vyjadřoval naposledy někdy před 30 lety.

Tomu, že „geotermál“ Litoměřicím něco přinese, Sarnovský nevěří. „Je to nerentabilní projekt především proto, že to trvá tak dlouho. Mezitím se v energetice změnily technologie,“ uvedl. „Vedení města argumentuje tím, že se výzkumem zvýší jeho prestiž, na to se nedá moc říct,“ doplnil politik.

ANO se zasazuje za odprodej důlního práva na geotermální vrty. „Existují projekty, které by za získané prostředky zajistily energii z fotovoltaiky pro většinu veřejných budov ve městě. Jeho občané by se stali podílníky a prodejem energie by šetřili vlastní náklady na elektřinu,“ zmínil Sarnovský.

Přetírání se po Černého spontánním aktu nedlouho po sametové revoluci stalo v politicky angažovaném umění jedním z prostředků, jak k něčemu vyjádřit kritický názor. Redakci to potvrdil ilustrátor a autor komiksů z Litoměřic Marek Rubec, který má blízko i ke street artu – umění ve veřejném prostoru. „Vybavuji si například designéra Maxima Velčovského, který natřel také narůžovo jedno Černého klasické dílo, mimino,“ poznamenal Rubec.