Obchody, garáže či kluby. Co bude s pražskými protiatomovými kryty?

Komunisté strašili v padesátých a šedesátých letech i pak za normalizace obyvatele hrozbou použití zbraní hromadného ničení ze strany amerických imperialistů. Školáci tehdy museli absolvovat v protiatomových krytech brannou výchovu. Po Žižkově se například traduje, že v bunkru Bezovka pod parkem Parukářka s kapacitou až 1500 lidí se ztratil učitelce malý chlapec a jelikož údržbář byl na dovolené, hoch zemřel - podle legendy nikoliv hladem a žízní, ale zešílel.

Faktem je, že stejně jako Bezovka, v jejíž části fungoval hudební klub Bunkr a konala se tu i proslulá Žižkovská noc, existuje v metropoli 768 stálých úkrytů s celkovou kapacitou 150 tisíc osob. V metru by se po jaderném výbuchu teoreticky mohlo ukrýt až 332 tisíc občanů. Ve Strahovském tunelu se nachází obří úkryt s kapacitou 15 tisíc lidí. Velký je protiatomový kryt pod Folimankou, kterou před lety zpřístupnila Praha 2. Soudruzi plánovali, že protiatomové kryty poslouží až čtyřiceti procentům obyvatel hlavního města.

Podle radního Vyhnánka nyní spravuje Praha přímo či skrze městské firmy kolem dvou set úkrytů. Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN, Spojené síly) hovoří o nákladech ve výši 60 milionů korun ročně, Vyhnánek tvrdí, že údržba stojí ještě o čtyřicet milionů víc. Do roku 2017 poskytovalo městu padesátimilionovou dotaci ministerstvo financí, jenže teď už nemá magistrát od státu ani korunu.

„Miliarda korun za deset let je hrozně moc peněz, které lépe využijeme jinde. Proto usiluji o to, ať Praha sebere odvahu, na úkryty se vykašle a své peníze investuje rozumnějším způsobem. Věřím, že se nám spolu s Petrem Hlubučkem a Adamem Scheinherrem, náměstkem pro dopravu, podaří najít uspokojivé a hlavně rychlé řešení,“ uvedl ekonomický radní na facebookovém profilu začátkem září.

V pražských krytech by se v případě ohrožení ukrylo 40 % obyvatel

Vyhnánek argumentuje tím, že úkryty civilní ochrany jsou k ničemu: „Protože studená válka dávno skončila. Protože nikdo z nás ani netuší, kde ty úkryty jsou. Protože část z nich neobstála ani při povodních. Protože by se nás tam stejně vešlo jen mizivé procento.“

Většina protiatomových krytů navíc sice dokáže dolat světelnému i tepelnému záření, pronikavé radiaci i kontaminaci radioaktivním prachem, ale konstruovány jsou na přežití pouze po dobu 72 hodin. „Takže by v případě jaderné apokalypsy stejně nikomu nepomohly,“ přidává radní Vyhnánek, s nímž by v tomto názoru souhlasila i spousta odborníků.

Chlubí se cizím peřím

Pražský radní navrhuje, že by v unikátních podzemních prostorech mohly vzniknout sklady, obchody, garáže, kluby či hydroponické farmy i prostory pro filmaře, galerie nebo muzea. „Třeba v Londýně podobnou přeměnu zvládli. Nevidím proto důvod, proč by to nezvládla i Praha. Je načase žít přítomností, a ne v zajetí minulých hrozeb,“ uzavřel Vyhnánek.

Bunkr Folimanka je technická paráda, ale nic pro pohodlí, říkají návštěvníci

Jenže - jak sám uvažoval - tak jednoduché to nebude. Podle Aktuálně.cz by totiž Vyhnánek mohl narazit hned u Hlubučka, který si stěžuje, že se jeho kolega „chlubí cizím peřím“. Hlubuček podle svých slov už zadal revizi krytů a studii jejich využitelnosti, aby mohl najít do podzemních prostor nájemce. Navíc se oba radní neshodnou ani v tom, zda zrušit i protiatomové kryty v metru, které neobstály při povodních v roce 2002, kdy bylo zatopeno osmnáct stanic.

„Nedokážu si představit, že bychom to neudržovali, protože to je skutečně nedílná součást metra. Jsou to obrovské prostory se speciálními technologiemi na čištění vzduchu i vody, ale jsou to i záložní systémy metra v případě blackoutu. Není možné jen tak si říct, že to nebudeme používat, a tu technologii zasypat,“ citoval Hlubučka zpravodajský server.

Výstup z metra na Staroměstské náměstí? Město opráší plány soudruhů