Chovatel nahlásil úhyn pěti hus ze svého malochovu. V něm se dále podle informací veterinářů nacházelo 16 slepic a 11 kachen. „U jedné z kachen byly pozorovány klinické příznaky typické pro ptačí chřipku. Veterinární inspektoři zahájili v chovu šetření, přijali předběžná opatření a odeslali uhynulé kusy k vyšetření do Státního veterinárního ústavu Praha,“ uvedl Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).

Výsledky testů následně potvrdily ptačí chřipku H5. Chovatel nevyloučil, že drůbež v chovu přišla do kontaktu s volně žijícími vodními ptáky.

„Zbývající drůbež v chovu byla dnes dopoledne utracena. Kolem ohniska bude vymezeno tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru. V těchto pásmech budou vyhlášena mimořádná veterinární opatření, která omezí přesuny drůbeže, budou zde provedeny soupisy chovů drůbeže a bude zakázáno pořádání hromadných akcích jako jsou burzy či výstavy ptactva, které představují velké riziko šíření nákazy,“ oznámil zástupce SVS.

Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a k jejich přenosu dochází zejména trusem. Proto infekci nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků.

V letošním roce byla na území České republiky postupně vyhlášeno 37 ohnisek ptačí chřipky v chovech drůbeže a jedno ohnisko v chovu ptáků držených v zajetí. První letošní ohnisko bylo potvrzeno 22. ledna v malochovu drůbeže v obci Dlouhá Lhota u Tábora v Jihočeském kraji. Postupně přibylo 37 dalších ohnisek v chovech, která se nacházela jak v neevidovaných malochovech, tak v komerčních chovech.

Poslední potvrzené ohnisko veterináři zaznamenali v Mladé Boleslavi-Čejeticích 18. května. Od jeho potvrzení do ukončení opatření provedením závěrečné dezinfekce uplynul více než měsíc – trvalo to do 28. června. Pak se počítalo 28 dnů do 26. července, kdy mohla Česká republika takzvaně deklarovat změnu nákazového statusu. To se stalo, načež Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) uznala Českou republiku jako zemi prostou aviární influenzy.

Když tuto informaci organizace posléze zveřejnila na svém webu, Majer to 20. srpna označil za velmi významný akt. „Tento krok je nesmírně důležitý pro uvolnění obchodování s drůbeží a drůbežími produkty s třetími zeměmi,“ vysvětloval tehdy.

Jestliže se v té době očekávalo, že jako země bez ptačí chřipky se Česko bude moci označovat nejméně do zimy (v uplynulých letech se toto onemocnění v podzimních měsících neobjevovalo a jako rizikové období se jevila až druhé polovina ledna), skutečnost je jiná. Zprávy z Příbramska znamenají, že o pověst „čistého regionu“ Česká republika přišla. Může to znamenat komplikace pro obchod s drůbežím masem a vejci se zeměmi mimo Evropskou unii.