Jihlavští zastupitelé budou mít v pondělí odpoledne na stole návrh na vyslovení nesouhlasu s umístěním stavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v lokalitě Hrádek, tři kilometry od hranic správního území Jihlavy.

Právník Luboš Kliment zastupující dotčené obce spustil na facebooku výzvu týkající se záchrany Čeřínku, Čertova Hrádku a Křemešníku. Během víkendu se počet sdílení vyšplhal na tisícovku, dosah se počítá na desítky tisíc. Kliment tak udělal mimo jiné v reakci na (ne)hlasování krajských zastupitelů.

Ti totiž měli téma hlubinného úložiště jaderného odpadu na Vysočině také na programu. Jedná se o jediný kraj, kde jsou ze čtyř možných lokalit rozmístěných po celé republice hned dvě – vedle Hrádku ještě Horka na Třebíčsku. Vzhledem k jejich poloze se téma dotýká čtyř z pěti okresů kraje.

Návrh usnesení předložili lidovci, kteří chtěli, aby Kraj Vysočina odmítl umístění trvalého úložiště na území kraje. Stejně to už prý udělali zastupitelé Jihočeského a Plzeňského kraje, kde jsou další dvě lokality. „Dalším důležitým bodem byl požadavek, aby vláda změnila koncepci nakládání s jaderným odpadem a hledala po vzoru jiných států alternativní možnosti s cílem využít ještě zbytkovou aktivitu v takzvaně vyhořelém palivu,“ připomněl tajemník KDU-ČSL Josef Herbrych.

Argumenty proti úložišti

Rada kraje doporučila zastupitelům, aby řekli hlubinnému úložišti jasné ne. Návrh ale pak podpořili vedle opozičních lidovců jen dva občanští demokraté. Více než dvacet dalších zastupitelů nehlasovalo. „Ze strany členů vládnoucí koalice to je nejen určitá zbabělost, ale i notná dávka pokrytectví – v radě kraje návrh schválit a pak jej potopit“, nebral si servítky lídr lidovců Vít Kaňkovský.

Obě lokality mají pádné důvody, proč by tam vyhořelé palivo končit nemělo – lokalita Horky je v hustě osídlené oblasti, v Hrádku jde o ochranu evropského rozvodí a pitnou vodu pro několik krajů. Starosta Dolní Cerekve nedaleko druhé lokality Zdeněk Dvořák se k jednání vyjádřil velmi ostře. „Pan hejtman Běhounek umožnil, jako předsedající schůze zastupitelstva, pošlapání zákona o krajích a jednacího řádu Zastupitelstva Kraje Vysočina,“ uvedl.

Situace vedla Dvořáka k napsání otevřeného dopisu Běhounkovi. Chce v něm vysvětlit, jak je možné, že hlasovalo jen osm zastupitelů pro a tři se zdrželi. „Ostatní zastupitelé nebyli přítomni? Potom muselo být zasedání zastupitelstva ukončeno. Nebo byli přítomni, ale nehlasovali v souladu s jednacím řádem – tedy pro návrh nebo proti návrhu, nebo se zdrželi? Potom měl být tento bod stažen z programu jednání,“ napsal. Podle něj mohlo být řešením hlasování opakovat.

Podle Jiřího Běhounka (ČSSD) bylo však hlasování naprosto v pořádku. „Předsedající nemůže nikoho nutit, aby hlasoval, každý člen zastupitelstva má právo projevit svou vůli,“ reagoval hejtman a na sociálních sítích dodal, že je smutné pozorovat snahu některých považovat hlasování za neregulérní.