Na nedostatek zaměstnanců si při momentální dvouprocentní nezaměstnanosti stěžuje mnoho firem, lépe však na tom nejsou ani pražské úřady. Tvrdí, že i když dokážou v některých případech dorovnat platový rozdíl, komplikací jsou tvrdé podmínky, jež na uchazeče klade zákon. Zaměstnanci úřadů musejí znát různé právní předpisy, skládat zkoušky odborné způsobilosti, dodržovat úřední hodiny pro veřejnost. Složitější je už také samotné výběrové řízení.
„Volná místa se daří obsazovat poměrně obtížně, navíc bohužel existují pracovní místa, která jsou téměř neobsaditelná. Například pozice právníka, referenta přestupků, referenta stavebního úřadu, referenta – technika,“ vyjmenovala mluvčí Prahy 11 Anna Kočicová. Běžně se podle ní stává, že se do výběrového řízení nikdo nepřihlásí nebo že vybraní kandidáti nakonec přijmou jinou nabídku. „Výběrová řízení se tím pádem musí vyhlašovat opakovaně,“ doplnila Kočicová.
V Praze 8 mají zase problém s náborem zaměstnanců do odboru územního plánování. „Nedostatek pracovníků s touto kvalifikací se ale netýká pouze Prahy 8,“ podotkl mluvčí této městské části Jan Macke.
Byt jako pracovní benefit
Podobnou zkušenost jako v Praze 11 mají i ve vedlejší desáté městské části. „Zejména odborníci na místa ekonomů, právníků, architektů, stavařů a IT techniků se hledají velmi těžko. Stává se, že přihlášení uchazeči nesplňují kritéria nutná pro výkon dané pracovní pozice, ať z hlediska stupně vzdělání, požadovaného oboru či znalostí. A známe také situace, že kritéria sice splňují, ale pak na pohovor nedorazí,“ popsala zkušenosti starostka Prahy 10 Renata Chmelová (Vlasta).
Desítka aktuálně hledá 12 zaměstnanců. Víc volných míst nabízí už jen magistrát. Praha 10 proto připravuje náborovou kampaň, v níž chce lidem představit výhody práce na úřadu. Těmi může být třeba nájemní smlouva k obecnímu bytu či sdílené pracovní místo. V jedné pozici se mohou jednoduše střídat například dva lidé pracující na poloviční úvazek.
„Určitě se státní správě také lépe pracuje se zkrácenými úvazky, což je pro rodiče nezletilých dětí velmi atraktivní možnost,“ potvrdila Jitka Součková z personální agentury Grafton Recruitment. Kampaň má cílit především na dlouhodobě neobsazené profese, tedy pozice na stavebním úřadu a místa architektů pro veřejný prostor a stavby.
Rozdíl v ohodnocení
Samostatnou kapitolou jsou u veřejného sektoru také platy. Podle Součkové jsou stále nižší než v soukromé sféře. „Například středoškoláci se skutečně výbornou praxí mohou mít v soukromém sektoru mzdu na úrovni vysokoškoláků. Vzhledem k absenci vysokoškolského vzdělání však ve veřejném sektoru nebudou mít nárok na vyšší platovou třídu,“ vysvětlila.
Úřady se však snaží rozdíly v rámci možností postupně stírat. „Platové podmínky ve srovnatelných kategoriích považujeme za konkurenceschopné,“ prohlásil Macke. Podobně to vidí i v Praze 10, až na určité výjimky: „Například u IT profesí, kde se odměny v soukromém sektoru pohybují i přes sto tisíc, to ale není reálné,“ uvedla Chmelová.
Lidé chtějí kariérní postup
Podle Tomáše Ervína Dombrovského, analytika společnosti LMC, která provozuje Jobs.cz, to však nejsou jenom peníze, co uchazeče odrazuje. „V tom veřejná sféra tolik neztrácí. Je to do značné míry také o zajímavosti práce jako takové, o možnostech kariérního či odborného rozvoje, možnostech flexibility a autonomie v práci,“ řekl Dombrovský. Lidé podle něj chtějí zjednodušeně řečeno dělat práci aspoň trochu po svém a mít skutečný vliv na výsledek.
