Klášter tak získává tyto lesní a zemědělské pozemky zpět podruhé. Poprvé se mu vrátily v rámci církevních restitucí v letech 2016 až 2018 a začal na nich opět hospodařit. Státní Lesy ČR se proti tomu však ohradily soudní cestou s tím, že tento majetek byl klášteru zabrán na základě Benešových dekretů. Krajský soud sice jejich žaloby zamítl, Vrchní soud v Praze ale došel k opačnému závěru a vyšebrodský klášter musel pozemky Lesům ČR přenechat. To osazenstvo kláštera pociťovalo jako velkou křivdu, neboť majetek byl po válce cisterciákům zabrán až po roce 1948 a podle nich byly Benešovy dekrety pouhou záminkou, jak mnichy o majetek připravit.

„Nynější rozhodnutí Vrchního soudu je klíčové,“ říká Justin Jan Berka, převor Cisterciáckého opatství Vyšší Brod, který na jednání soudu nechyběl. „Soud potvrdil, že cisterciáčtí mniši nebyli kolaboranti a očistil tak jméno kláštera. Mniši nebyli kolaboranti, ale oběťmi nacismu. Soud nám vrátil pozemky, které nám stát před třemi lety znovu sebral. Soud potvrdil, že Benešovy dekrety byly neprávem zneužity proti nám. Nejde tady ani tak o ty parcely, ale o morální stránku věci. Ukázalo se, že právo a spravedlnost v našem státě stále vládne.“
Nyní tedy leží před vyšebrodským klášterem nelehký úkol – dát zpátky dohromady lesnickou firmu, kterou museli rozpustit, a zaměstnance i brigádníky, které byli nuceni propustit. „Musíme vytvořit lesní správu, zkontrolovat stav vrácených lesů,“ řekl převor. „Co bude třeba, zalesníme, protože je tam hodně dřeva vytěženo kvůli kůrovci a polomům. Bude to hodně práce, ale na to jsme zvyklí.“ Převor ujistil, že přednost ohledně pracovních míst dostanou lidé z okolí.

Kromě toho nyní díky navrácení lesů bude moci klášter začít uskutečňovat projekty, které museli cisterciáci zastavit. To jsou například rekonstrukce části soudní budovy, hospodářských objektů, svažitého prostranství kláštera, střech a mnoho dalšího. „Klášter můžeme zase začít dávat více do pořádku tak, aby byl pro nás všechny pěkný,“ dodal převor.
„Jsme spokojeni, že právo zvítězilo,“ konstatoval Eduard Beneš, jednatel společnosti Bernardinum, která majetek kláštera spravuje. „Teď se budeme muset vrátit do roku 2015 a zase znovu budovat tým, který se o ten les bude starat. Pro klášter je to úžasná zpráva, protože je šance, že v řádu desetiletí se areál podaří dát po technické stránce do slušného stavu. V posledních letech jsme totiž mohli pouze opravovat, protože klášter neměl vlastní prostředky a musel spoléhat jen na dotace. Navíc můžeme rozšířit kolektiv zaměstnanců a spolupracovníků a bez obav udržet pracovníky stávající. Moc rychle to ale nepůjde, protože teď se to vrátí zpátky na Vrchní soud, který musí vše právně dořešit. Ale už se na převzetí musíme připravovat.“
Klášter za války
Z historie je doložitelné, že vyšebrodský klášter s nacisty nekolaboroval. Naopak, mniši aktivně bojovali proti nacismu i komunismu. Odmítli vpustit do kláštera Adolfa Hitlera a byli za to vyhnáni a internováni. Klášterní budovy obsadilo gestapo a udělalo si tam depozitář nakradených cenností.
Opat kláštera byl po válce oceněn za věrnost Československu a prezidentu Benešovi. Komunisté klášter v roce 1950 zrušili, obnoven byl až v roce 1990.