Při pohledu dovnitř na návštěvníky čeká několik překvapení. Nejenže věznice skýtá repliku gotické kaple, ale současně na mnoha místech připomíná výtvarný ateliér. Na chodbách, v kancelářích a často i v celách vězňů visí obrazy a nejrůznější výtvarné práce. Není divu, ředitel věznice Petr Blažek je umělecky nadaný a útěk z náročné práce hledá právě ve výtvarné tvorbě. Maluje obrazy jak v soukromém ateliéru, tak i přímo ve věznici s odsouzenými. „Výtvarný projev vězně se dá též využít jako pomocná diagnostická metoda k psychologickému profilu vězně. Nevědomky totiž do kresby projektuje svá traumata,“ říká v rozhovoru pro Deník Petr Blažek.

První obraz jste namaloval v roce 2008 a visí v jídelně ve věznici. Malujete také doma ve svém výtvarném ateliéru. Proč? Je to způsob psychické hygieny? A co všechno tvoříte?
Maluji v podstatě všude, kde se dá, a vše, co mě něčím zaujme. Nejsem výtvarně vyhraněný typ, někdy stačí malá kresba, jindy je to forma větší akční malby, někdy dojde i na sochu nebo řezbu. Pro mě osobně je možnost tvořit jednak formou komunikace s okolním světem, jednak fantastickým únikem do jiných světů, kde vládne klid a harmonie.

S vězni jste vytvořil několik dalších děl, hlavně obrazů, které momentálně vystavujete v pražské Zotavovně Vězeňské služby ČR Květnice. K čemu jsou vůbec vězeňské kresby dobré?
Za každým z obrazů je lidský příběh toho, kdo ho vytvořil. Výtvarný projev vězně se dá navíc využít jako pomocná diagnostická metoda k psychologickému profilu vězně. Nevědomky totiž do kresby projektuje svá traumata. Když vězeň tvoří spontánně, může se v díle vytvářet jistá symbolika, která může něco naznačit. Ale abychom tam našli konkrétní indicie, proč se dotyčný dostal na šikmou plochu, to je na delší kontinuální práci.

Deník navštívil vazební věznici v Teplicích.  Mimo jiné zde vznikají umělecká díla v podobě maleb a grafitů.
FOTO: Deník navštívil vazební věznici v Teplicích, kterou proslavil dokument

Proč je proces tvorby uměleckých děl ve vězení tak důležitý?
Většina lidí se do vězení dostává proto, že chtějí všechno hned a teď. Při vytváření výtvarného díla, které bude hotové třeba za rok, je tak učíme odkládat moment prožitku. Vězeň má čas přemýšlet o sobě a může dojít k sebereflexi, proč se sem dostal a co bude dělat pro to, aby se sem už nikdy nevrátil. Vnitřní dialog, který každý člověk vede, když vytváří nějaký artefakt, je podle mě cesta, která by měla napovědět a pomoci. Navíc konečný efekt je také důležitý. Lidé dílo vězňovi pochválí a on cítí, že vytvořil něco, co má hodnotu. Vězni tak mají možnost sami zlepšit prostředí ve kterém vykonávají trest odnětí svobody. Těší mě, že energie, kterou jsem do nich vložil, nebyla zbytečná. Sekundární význam vidím v tom, že vězeň si tím krátí čas a utíká z reality stereotypního prostředí.

Ozývají se vám někteří autoři vystavených děl?
Ano, někteří už jsou bohužel znovu v vězení, ale s těmi, kteří to zvládli, jsem v kontaktu pravidelně. Dodnes mi volá například jedna z vězeňkyň, Nina, která byla zavřená kvůli tomu, že vozila drogy přes hranice. Teď pracuje v Rakousku a daří se jí dobře. Vrátit zpátky se už určitě nechce.

Zmínil jste, že někteří autoři obrazů jsou opět ve vězení. Proč podle vás tito lidé po opuštění věznice znovu páchají trestnou činnost?
Ztratili motivaci, možná je jejich komunita usměrnila ve svůj prospěch. Podle mého by se takoví lidé měli po návratu z věznice asi odstěhovat, aby už svůj okruh špatných lidí nepotkávali. Pak jsou tu ale i tací, kteří se chtějí vrátit do vězení dobrovolně. Pro tyto lidi jde o svět, který o ně pečuje, kde mají jídlo, bydlení, kde jsou lidé, kteří je uznávají.

Historické foto synagogy.
Ohnivá noc. Před 80 lety vzplála teplická synagoga

Které výzvy pro vězně umělce jste si přichystal?
V současné době chystáme velkoformátovou dekorativní plastiku pro Justiční akademii v Kroměříži, ta by měla být hotová někdy v polovině roku, paní ředitelka viděla naši výstavu v Jihlavě a moc se jí to líbilo. Plastika bude asi šest metrů dlouhá a metr a půl vysoká.

Pomohou podobné aktivity vězňům i prakticky? Dostanou za svou tvorbu třeba odměnu?
Pokud se odsouzení zapojují do takovýchto činností, které přispívají k estetizaci prostor nejen věznice, mají ode mě jakýsi příslib toho, že pokud si požádají o podmínečné propuštění, tak se k jejich žádosti jako ředitel připojím. To je následně výrazná pomoc při soudním jednání.

Sedmý Červenoújezdecký masopust
FOTO: Újezdem prošly masky, proběhlo smuteční pochování basy