„Ministr zdravotnictví sdělil, že proces přerozdělování peněz nebyl transparentní a dal by se označit za diskriminační, protože se určité investice vybraly selektivně a na základě politického zájmu,“ sdělila mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

Podle ní to ale ještě neznamená, že vyškovská nemocnice dotaci nezíská. „Ministr zadal přípravu nových pravidel pro posuzování žádostí o investice a žádost nemocnice Vyškov se podle nich bude znovu posuzovat,“ dodala mluvčí. Stejný postup ministr zvolil i vůči Ústavu chirurgie ruky ve Vysokém nad Jizerou na Semilsku.

Polovinu ze sumy určené na rekonstrukci vyškovské neurologie měl platit zřizovatel nemocnice, tedy Jihomoravský kraj. „Dostali jsme zprávu, že ministerstvo zdravotnictví odstoupilo od plánu. O dalším postupu bude kraj teprve jednat,“ sdělila krajská mluvčí Monika Brindzáková.

O neurologii• Neurologické oddělení vyškovské nemocnice otevřelo v roce 1971.
• Od roku 1988 tam funguje i JIP.
• Oddělení je rozdělené na mužské s 19 lůžky a 1 nadstandardním pokojem, ženské s 20 lůžky a 2 nadstandardními pokoji a JIP s 5 lůžky + 1 příjmovým.
• Pracuje tam 10 lékařů, 29 sester a 4 sanitáři.


Podle ekonomického náměstka vyškovské nemocnice Radka Klimeše si neurologie rekonstrukci zaslouží. „Stará budova sice podmínky splňuje, ale je velice nekomfortní. Nejsou tam ani sociální zařízení na pokojích, jak jsou pacienti zvyklí z jiných částí nemocnice,“ sdělil náměstek.

Dodal, že je potřeba aspoň vyměnit staré postele za moderní. Ty jsou ale tak široké, že neprojedou starými dveřmi, takže by stavební práce stejně byly potřeba.

Na dotace z ministerstva zdravotnictví nedosáhli ani žadatelé z nemocnice v Blansku, kde za necelé dva týdny začnou se stavbou bunkru pro magnetickou rezonanci. Pořízení a umístění tohoto zdravotnického přístroje je velmi drahé. „Náklady jsou vyčíslené na zhruba padesát milionů. Dvacet stojí stavba budovy pro rezonanci. Za přístroj zaplatíme osmadvacet milionů a projekt stavby vyšel na dva a půl milionu,“ popsala ředitelka nemocnice Vladimíra Danihelková.

Důvod pro zamítnutí dotace bylo podle ředitelky nesplnění kritérií. „Museli bychom mít tři sta lůžek a čtyři oddělení. Máme 183 lůžek a dostatečný počet oddělení, ale nesplňujeme požadované odbornosti,“ vysvětlila Danihelková.

Náklady na pořízení magnetické rezonance tak zařízení musí pokrýt především ze svých zdrojů, z peněz města a úvěru. Ve čtvrtek  zástupci vedení nemocnice ukončili výběrové řízení na stavbu budovy pro zdravotnický přístroj. „Začátkem příštího týdne bychom měli podepsat smlouvu. Bunkr, jak říkáme budově pro přístroj, bychom mohli začít stavět kolem dvacátého března. Co se týče samotného zařízení, to ještě vybíráme,“ řekla ředitelka.

Technologie magnetické rezonance se nyní používá častěji než CT přístroje. Je modernější a přesnější. V lékařství slouží nejčastěji k vyšetření mozku v souvislosti s nádorovými onemocněními či mrtvicemi.

V současnosti ji však využívají i další lékařská odvětví jako například ortopedie. Blanenští ji nejvíc zúročí při vyšetřovaní následků mrtvice. V nemocnici totiž sídlí iktové centrum. Kvůli přístroji se už déle než rok školí blanenští lékaři a personál ve Fakultní nemocnici Brno. Stavba a instalace stroje má být hotová na konci září. Blanenská magnetická rezonance poslouží zhruba 150 tisícům pacientů.

TOMÁŠ SMUTNÝ