Téměř čtrnáct plně naložených letadel Boeing 747. Posypovou sůl s takovou hmotností tuto zimu vysypali na cesty silničáři z Brněnských komunikací. „Zatím jsme použili asi pět tisíc tun soli. Za celou loňskou a předloňskou sezonu jsme spotřebovali o tisíc pět sen tun soli méně. A to ještě předpokládáme, že solit budeme i v únoru a březnu,“ poznamenal provozní ředitel podniku Leoš Chasák.

I když je posyp silnic nutný, posypová sůl ovlivňuje mnohem více věcí než jen sjízdné silnice. Brněnský deník Rovnost přináší přehled největších problémů.

AUTA RYCHLEJI REZAVÍ. Řidičům posyp ulehčuje cestu, po zimní sezoně ale přinese starosti. „Pokud má auto rezavějící místa, sůl korozi urychlí. Odborníci předpokládají, že posypová sůl zkracuje životnost pneumatik,“ uvedl Dušan Stehlík z Ústavu pozemních komunikací Vysokého učení technického.

Podle něj je důležité nenechat sůl na autě a vůz po zimě umýt a navoskovat. I podvozek.

OCHRANA PAMÁTEK. Nejen kvůli škodám na automobilech, ale hlavně ochraně památek se zastupitelé Slavkova u Brna rozhodli přestat solit úplně. „Silnice, které udržují technické služby, sypeme štěrkem,“ řekla slavkovská mluvčí Veronika Slámová.

Sůl podle ní poškozovala zámkovou dlažbu. „Byl to problém hlavně v Brněnské ulici a na nádvoří zámku,“ popsala mluvčí.

Jak dodala, městu se investice do dražšího štěrku vyplatí. „Sice technickým službám přináší víc práce a náklady na údržbu jsou vyšší, ale dlažby a památky jsou chráněné a to je důležité,“ podotkla Slámová.

SKVRNY NA BOTÁCH. Sůl je postrach i pro boty. „Na kůži se vytváří fleky, směs se prožírá i dovnitř. Je třeba boty chránit, třeba pomazat včelím voskem, pomůže i impregnace,“ poradil ševcovský mistr Petr Svoboda.

Podle něj je pro boty nejhorší období oblev s břečkami, naopak v době mrazů se sůl tolik do bot nezažírá.

ZABIJÁK STROMŮ. Smrt může solný posyp přivodit stromům. „V místech, kde se hodně solí, stromy často uhynou. Postupně jim opadávají listy a odumírají,“ uvedl vedoucí ekologické poradny brněnského institutu Veronica Petr Ledvina. Ve městě podle něj posyp přežijí zejména akáty.

POŠKOZENÉ TRAMVAJE. Pětatřicet tramvají a pět trolejbusů vyřadil letos z provozu sníh. Podíl na tom měla i silničářská sůl. „Snažíme se, aby sůl a vlhkost při špatném počasí nepronikala k elektrovýzbroji vozů. Ale motory tramvají jsou na podvozcích pouhých dvacet centimetrů nad zemí,“ vysvětlila mluvčí brněnského dopravního podniku Barbora Lukšová.

SŮL K VODĚ NEPATŘÍ. Solení silnic má vliv i na řeky v okolí. Podle mluvčího Povodí Moravy Petra Chmelaře ovlivňuje kvalitu vody v nádržích, přestože konkrétní data chybí. „Silničáři v okolí vodních zdrojů nesmí solit ani používat chemikálie,“ připomněl mluvčí.

Sůl a další chemické posypy na silnicích jsou úplně vyloučené na severu Vyškovska kvůli nádrži Opatovice. „V okolí nádrže je vyznačené ochranné pásmo, aby silničáři viděli, kde nesmí sůl použít,“ objasnil.

ROZEŽRANÉ TLAPKY. Solí na cestách trpí i psi. Rozežírá jejich tlapy. „Pokud na nich zvíře nemá rány, stačí je po procházce umýt a vysušit. Dají se chránit i speciálními balzámy nebo botami pro psy,“ vysvětlila brněnská veterinářka Jana Holubová.

Někteří chovatelé dávají na své miláčky pozor. „O tom, že sůl na silnicích škodí psům, víme. Proto chodíme venčit jen na pole a do lesů. Pokud se pes na posolenou cestu dostane, umyjeme mu doma packy a namažeme mu je krémem nebo vazelínou,“ svěřila se třeba Lenka Malafová z Kučerova na Vyškovsku.

ADÉLA JELÍNKOVÁ
ELIŠKA GÁFRIKOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI