Právě končí bohoslužba. Je pracovní den před Květnou nedělí, kdy si křesťané připomínají příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma a počátek jeho utrpení. Desítky věřících si v Dolních Bojanovicích na Hodonínsku povídají kolem chrámu. O nedělích a v aktuálním Svatém týdnu to pak bývají celé zástupy. Kostel svatého Václava je dominantou návsi v téměř třítisícové jihomoravské obci.

Podle posledního sčítání lidu se zde přes šedesát procent obyvatel stále hlásí ke katolické víře a církvi. „Na nedělní mše, které máme hned tři, chodí dohromady i tisícovka věřících,“ odhaduje místní farář Petr Karas. Dodává, že v devadesátých letech do kostela mířila půlka vesnice.

Jihomoravské Dolní Bojanovice jsou jednou z nejzbožnějších obcí na Moravě. Farnost, kde si potrpí na tradice a folklor vede už téměř čtvrtstoletí kněz Petr Karas.Jihomoravské Dolní Bojanovice jsou jednou z nejzbožnějších obcí na Moravě. Farnost, kde si potrpí na tradice a folklor vede už téměř čtvrtstoletí kněz Petr Karas.Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák

Své o tom vědí v hospodě naproti přes silnici. „Nedivte se, že lidé z okolí Dolním Bojanovicím přezdívají moravský Vatikán. Když ty davy vidí turisté jezdící sem za vínem, nechápou,“ usmívají se Helena a Marcela obsluhující v restauraci Obecní dům.

Od Popeleční středy, v době čtyřicetidenní postní doby, si někteří místní štamgasti dobrovolně odříkají pivo. Snad jako předsevzetí omezit jednu z lidských neřestí. Vždyť součástí trojí katolické tradice v týdnech před Velikonocemi jsou modlitba, půst a almužna. „Na Zelený čtvrtek budeme mít na obědovém menu i špenát, nebude chybět zelené pivo. Na Velký pátek (vrchol půstu – pozn. redakce) je jídelníček uzpůsobený tomu, že věřící se vzdávají pojídání masa,“ uvádějí v hospodě obsluhující ženy.

Prodraží se letos velikonoční nákupy?
Přehled cen na Velikonoce: Pečení beránka i mazance se prodraží, ušetřit ale jde

Na Květnou neděli se za papeže Jana Pavla II. začal slavit Světový den mládeže. Letos v létě se koná v portugalském Lisabonu a vyráží tam i početná skupina věřících mladé generace z Dolních Bojanovic. Také dvaadvacetiletá Kristína Podešvová.

„Máme touhu prohlubovat svou víru. Třeba na Zelený čtvrtek oslavíme velikonoční Paschu. Vychází z židovské tradice oslavy památky vyvedení Izraelitů z egyptského otroctví (Ježíš Kristus podle bible ustanovil eucharistii právě v době židovské paschální večeře – pozn. redakce),“ uvádí učitelka v mateřské škole.

Mladí věřící. Jihomoravské Dolní Bojanovice jsou jednou z nejzbožnějších obcí na Moravě. Místní společenství vyráží čas od času na výlety. Letos se chystají i na Světové dny mládeže do portugalského Lisabonu.Mladí věřící. Jihomoravské Dolní Bojanovice jsou jednou z nejzbožnějších obcí na Moravě. Místní společenství vyráží čas od času na výlety. Letos se chystají i na Světové dny mládeže do portugalského Lisabonu.Zdroj: se svolením Farnosti Dolní Bojanovice

Symbolem nevinnosti a záchrany je velikonoční beránek. I v Dolních Bojanovicích patří mezi tradiční pokrmy.

Farář Karas působí ve vsi bezmála čtvrt století. Přišel z Vysočiny. „Tehdy mě až překvapilo, jak moc tady víru a boží přikázání lidé přijímají upřímně. Nechodí do kostela z nějaké zvykovosti nebo na základě direktivy rodičů. Jsem rád i za zájem mladých lidí,“ zamýšlí se.

Dobrovolný asketismus

Kdo chce uniknout zběsilému tempu, nestřídmosti a lákadlům současné doby, má volbu. Ve farnosti zkoušejí asketicko-duchovní iniciativu s kořeny ve Spojených státech - Exodus 90. „Devadesátidenní duchovní cvičení má člověku pomoci zbavit se svých nesvobod a závislostí. Proto Exodus, cesta z egyptského otroctví do svobody, Izraele jako Zaslíbené země. Začíná někdy po Novém roce, cílem je prohloubit vztah k Bohu i k lidem kolem sebe,“ představuje Karas. Podle něj se zapojuje od padesáti do sta lidí.

Upozorňuje, že pokud chce Exodus 90 absolvovat ženatý muž, je nutné, aby to probral se svojí ženou. „Některé body se mohou týkat i společného rodinného života. Žádné sledování televize, počítač jen na práci, ne na zábavu, zdržování se alkoholu včetně společné večerní skleničky vína, pouze tři jídla denně, studená sprcha, pravidelné cvičení a podobně,“ jmenuje.

Okna myjte zásadně na jaře nebo v létě. V mrazivém počasí půjde špína hůře dolů.
Stará punčocha i vanilkový pudink. Velikonoční metody mytí oken vás překvapí

Pátý den Svatého týdne je Zelený čtvrtek. Při mši utichají kostelní zvony, lidově odlétají do Říma, a také varhany. Následují takzvané adorace, kdy věřící v tichosti v kostele v úctě rozjímají. Stejně tak v pátek, kdy si připomínají Kristovu oběť na kříži. „V Bojanovicích lidé i dlouhé hodiny adorují po celé obě tyto noci, střídají se. Někteří vydrží kratší, jiní větší část noci,“ popisuje Karas. Sám na sobě pozoruje, že se díky půstu, únavě z nevyspání a duchovnímu rozpoložení dostává načas jakoby do jiné dimenze.

I učitelku Podešvovou čekají probdělé noci. „S kamarádkami pravidelně pět let chodíme rozjímat do kostela od tří do pěti ráno. Ze čtvrtka na pátek i z pátku na sobotu. Za covidu jsme si adoraci pouštěly online každá doma v pokoji. Poté se vždy díváme na hrkače, kteří po dědině nahrazují zvony. Duchovní stránka je pro mě víc než tradice pondělní velikonoční koledy. Ale líbí se mi to propojení,“ povídá mladá žena.

Osmapadesátiletý místní farník Václav Salajka si dodnes vybavuje básničku, která se říkala v rodině jeho manželky. „Teče vodička čistá, přes pět ran,“ vzpomíná na její slova.

Velký pátek a jiné. Češi mají nadprůměrný počet volných dní, lídry EU ale nejsou

Připomíná mu dobu, kdy se o Velkém pátku věřící v Bojanovicích modlili brzy ráno za svítání u místního potůčku. „Šlo o připomínku, jak Pán Ježíš chodil po vodě na Genezaretském (Galilejském) jezeře. Místní u strouhy vždy poklekli, umyli se a modlili. Až mě z té zbožnosti a pohledu na ten výjev mrazilo. Někteří pak přinesli vodu v konvičce domů pro ostatní,“ vzpomíná muž.

Bílá sobota je dnem, kdy věřící v modlitbách přemýšlejí o Ježíšově umučení a sestoupení mezi mrtvé. Večer, po západu slunce, oslavují noc, při níž vstal z mrtvých a osvobodil lidi z hříchu. Potemnělý kostel rozzáří stovky svíček.

V neděli kněz v kostele světí pokrmy. Koláče, vajíčka, beránka. Muži a chlapci v Dolních Bojanovicích podle Salajkových vzpomínek poté mířili „do búdy“, tedy vinného sklepa. Půst střídalo děvčatům pod okny lidové písničky. No a když vydrželi dlouho, kolikrát od půlnoci v pondělí často navázali rovnou šlahačkou (velikonoční pomlázkou – pozn. redakce),“ směje se.

Jihomoravské Dolní Bojanovice jsou jednou z nejzbožnějších obcí na Moravě. Farnost, kde si potrpí na tradice a folklor vede už téměř čtvrtstoletí kněz Petr Karas.Jihomoravské Dolní Bojanovice jsou jednou z nejzbožnějších obcí na Moravě. Farnost, kde si potrpí na tradice a folklor vede už téměř čtvrtstoletí kněz Petr Karas.Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák

V tradičním kroji vyrazí s místní chasou v pondělí do ulic i Radim Zámečník. První žílu si upletl jako šestiletý. Pletení velikonoční pomlázky z vrbového proutí nechává až na poslední chvíli. „Chci ji mít vždy co nejčerstvější. Někdy na pletení dojde až na velikonoční zábavě v noci na pondělí. Čtyři vrby mi rostou na zahradě, tak aspoň nemám problém se sháněním materiálu,“ směje se třiadvacetiletý chasník. Další mladíci si jezdí nařezat pruty k místní strouze, potůčku.

Zámečník je součástí Svatováclavského sboru a orchestru. Ten, když se sejde, zaplní celý prostor na chóru kostela. Zkouší duchovní a chrámovou hudbu. S houslemi týden před Velkým pátkem přichází do prostoru pod varhany také bývalá dlouholetá starostka obce Eva Rajchmanová, nyní senátorka za obvod Hodonín. „Máme tady v obci dobrou partu. Spousta mladých lidí se po studiích a poznávání světa vrací do vsi bydlet. Víra se promítá do fungování rodin i běžných záležitostí života. Například většina svatebních obřadů se odehrává v kostele. Na úřadě jsem oddávala minimálně,“ povídá Rajchmanová.