Zatímco v Nepomyšli odkrývá odborník zapomenuté a v minulých dobách několikrát překryté gotické malby, v Novém Sedle, kde bydlí, navrací krásu jediné, barokní výmalbě kostela. 

„Malba v obou kostelech je unikátní. Svým způsobem přehodnocuje historii. Ukazuje nám, že někdy zdánlivě bezvýznamná víska mohla hrát v dřívějších letech velkou roli,“ vysvětlil Michal Šelemba.  

Kostel sv. Mikuláše v Nepomyšli z roku 1361 se po nálezu rozsáhlé gotické výmalby zařadil mezi unikáty regionu. Na světlo světa se dostala po staletích, protože už několik desítek let po dokončení byla v polovině 16. století přemalována. Restaurátor Michal Šelemba a zastupitel Nepomyšle Martin Kaše nedávno v Nové scéně Národního divadla v Praze za restaurování památky převzali cenu Patrimonium pro futuro. Porota ocenila nejen správný postup při obnově kostela, který umožnil objev významného díla, ale také zapojení obce, jež pečlivou obnovu souboru maleb financovala z vlastního rozpočtu. 

Nález luxusních šperků, které před více než 1500 lety musely být vyrobeny pro jednu z nejvýznamnějších osobností své doby, představilo ve čtvrtek na středočeském krajském úřadu v Praze Muzeum T. G. M. Rakovník.
Stará cesta na Rakovnicku vydala archeologům objevy evropského významu

„Práce v Nepomyšli ještě neskončily. Zbývá obnova výmalby v některých partiích v prostoru kůru a podkruchtí,“ sdělil Šelemba, který jako restaurátor pracoval na mnoha místech v Česku – například v malostranských palácích v Praze, na hradě Loket, v kostele v Šumperku nebo ve Sněmovním sále Nové radnice v Brně. „Odkryté a restaurované nástěnné malby z poloviny 14. století a třetiny 15. století v kostele v Nepomyšli jsou významným dokladem nástěnného malířství nejen na regionální úrovni,“ vysvětlil. Malby spolu s kostelem a městem však byly zničeny v důsledku vzniku vojenskému prostoru. „Výmalba v Nepomyšli byla svým způsobem provedení o kvalitativní úroveň výš,“ dodal Šelemba. 

V Novém Sedle, kam se přestěhoval před pár lety ze Žatce, pracuje Michal Šelemba na obnově barokní výmalby místního kostela. Rozdíl proti Nepomyšli je i pro laika zřetelný. Ze stropů a stěn emotivnost až citová vypjatost, bohatost tvarů, zdobnost a velkolepost přímo čiší. Kostel Nejsvětější Trojice a svatého Václava je podstatně mladší než kostel v Nepomyšli. Nechala jej v barokním slohu v první polovině 18. století postavit hraběnka Marie Klára von Pottpusch. Z té doby jej zdobí malby, které jsou připisovány baroknímu malíři Františku Lichtenreiterovi. „Nenarazili jsme na žádnou signaturu nebo dataci u maleb. Veškeré účty se ztratily, nemáme tedy v ruce žádný doklad. O jméně tohoto malíře usuzujeme na základě stylové analýzy,“ popsal Šelemba. Podobné je to i v Nepomyšli. Tam není jasné, kdo bohatou výzdobu nejen namaloval, ale ani kdo ji platil. K nálezu heraldického znaku, popřípadě donátorské scény s nápisem či datací během restaurování nedošlo. „Očekávám takový nález v prostoru kruchty,“ věří Šelemba. 

Moravské zemské muzeum na místě unikátního nálezu šamanovy loutky umístilo pamětní desku.
Našli ji před 130 lety. Nejstarší loutka světa se nyní dočkala pamětní desky

Kostel v Novém Sedle je unikátní svým ikonografickým konceptem, dominuje mu zavraždění sv. Václava. Setkání tohoto českého knížete a císaře Svaté říše římské Jindřicha Ptáčníka na sněmu je rozsáhle vyobrazeno na klenbě lodi, jejíž restaurování se dokončilo minulý rok. „V Novém Sedle se obnova nástěnných maleb dokončí během příštího roku. Pak by mělo začít restaurování štukové výzdoby,“ vysvětlil. Vše bude záležet na udělení dotací z programu záchrany architektonického dědictví ministerstva kultury, které na restaurování čerpá Biskupství litoměřické. 

Rčení práce jako na kostele platí v Novém Sedle a Nepomyšli přesně. Celková obnova cenné výzdoby a mobiliáře obou památek nebude hotová dřív než za několik let.