Národní park rovněž vymezí klidová území, která se dotknou návštěvníků a jejich pohybu na horách. "KRNAP nikdy nebyl ruským nebo kavkazským „zapovědnikem“, tedy rezervací se zcela uzavřeným vstupem. Návštěvník se buď zcela volně, nebo usměrněně po cestách dostal, když ne přímo do centra, tak alespoň blízko nejcennějším místům hor. Na tom se nic nezmění," říká Robin Böhnisch.

Proč vůbec dochází k nové zonaci a co je jejím smyslem?
V červnu 2017 vstoupila v platnost novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která změnila dosavadní zonaci národních parků. Dosud číslované zóny, kombinující odstupňovaně podle přísnosti ochrany přírody regulace činností s pravidly péče o přírodu, se mění na zonaci managementovou, tedy popisující především dlouhodobé cíle a pravidla péče o přírodu v dané zóně. Regulace a pravidla pro činnosti v národním parku už neřeší zonace, ale pravidla napsaná přímo v zákoně - některá pro celé území národního parku (například zákaz používání zábavní pyrotechniky), jiná pouze pro území mimo zastavěné části obcí a zastavitelná území obcí (například létání s dronem). Správa KRNAP proto po více než roce intenzivní práce připravila návrh nové zonace, který po odborné stránce odsouhlasil její zřizovatel, tedy Ministerstvo životního prostředí. Nyní jsme ve fázi projednávání tohoto návrhu s místními obcemi a dalšími partnery.

Kdo spustil a navrhl novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, kvůli které k zonaci dochází? Bylo nutné, aby došlo k této změně zákona?
Národně parkovou novelu připravilo a pustilo do legislativního procesu Ministerstvo životního prostředí. Bylo již dlouho žádoucí napravit nekomfortní stav, kdy například pro vznik národních parků byl vyžadován zákon, ale ve skutečnosti byly parky až na nejmladší České Švýcarsko vyhlášeny nařízením vlády. Správy parků v Krkonoších, na Šumavě a v Podyjí byly příspěvkovými organizacemi, ale Správa NP České Švýcarsko organizací rozpočtovou. Ale podstatnější asi je, že zákonem došlo k určitému sjednocení pravidel. Také oddělení zonace jako nástroje péče a vznik klidových území jako nástroje ochrany nejcitlivějších ekosystémů má svou logiku. Zda byla legislativní úprava nutná, je na posouzení každého, kdo se tím hlouběji zabývá. Bezpochyby se vyskytnou názory pro i proti. V případě Krkonoš jde o nepříliš významnou úpravu stavu, který bez větších problémů fungoval i teď, na Šumavu nebo do Podyjí třeba změna přinese větší klid.

Co říkáte na názory, že nová zonace a klidové území jdou proti cestovnímu ruchu s vidinou omezit ho?
Netuším, z čeho takové názory pramení. Nový režim částečně díky přechodným ustanovením zákona funguje už od června 2017 a úbytek turistů v Krkonoších jsem nezaznamenal. A velmi pochybuji, že si něčeho všimli návštěvníci nebo obyvatelé. Krkonoše se nevyhlášením klidového území například ve dříve v I. zóně zařazeném Dvorském lese nebo na Boberské stráni naopak turistům otevírají. My samozřejmě stále častěji zaznamenáváme také názory místních lidí, že rozvoj turistiky v Krkonoších už dávno překročil únosnou mez, ale problematika rozvoje krkonošských center musí být vyjasněna především tam prostřednictvím veřejné diskuse. Do místní politiky nám nepřísluší zasahovat.

Hodně kritizovaný je malý prostor, který existuje pro podání podnětů proti návrhu zonace. Je termín 15. března definitivní, stejně jako 8. dubna pro vypořádání připomínek? Lze to vůbec stihnout vyřešit všechny podněty, jichž nebude málo a nebudou zanedbatelné?
Zákon počítá s tím, že návrh nové zonace by měl být začít projednáván na úrovni ministerstev v červnu letošního roku, tedy dva roky od účinnosti novely. Jak zonaci, tak klidová území totiž vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí, nikoliv Správa KRNAP. My máme od zřizovatele pro vyjednávání prostor do 8. dubna, kdy zasedne Rada KRNAP, ve které jsou zastoupeny obce, vědci, spolky, nebo významné podnikatelské subjekty. Protože jak ve středních, tak západních Krkonoších trvala jednání velmi krátce a podněty odtamtud jsme byli či budeme schopni vypořádat doufám k všestranné spokojenosti v řádu minut, je myslím obava z nedostatku času ve východních Krkonoších velmi přehnaná. Zůstávám přesvědčen o tom, že po podrobném vysvětlení návrhů zonace i návrhu vymezení klidových území najdeme, a už také nacházíme, na většině věcí shodu i s partnery národního parku na východě hor.

V čem jsou odlišné původní a nová zonace národního parku?
Jsou to vlastně dvě úplně odlišné věci, jen je spojuje stejné označení. Současná zonace směřovala spíše k návštěvníkovi a obyvateli hor. Zóny s sebou nesly například omezení pohybu (v I. zóně) a vymezovaly se podle stávající hodnoty a zranitelnosti území. Nová, tzv. managementová zonace, směřuje spíše ke správci daného území, tedy k správě národního parku a určuje, jak se v dané lokalitě chovat. Zóny se vymezují na základě odborného posouzení stavu ekosystémů (přirozené, částečně pozměněné, významně pozměněné) a dlouhodobého cíle jakého má být dosaženo (například samovolný vývoj, trvalá péče, přírodě blízké obhospodařování). Tedy nikoli podle naší libovůle či nějakou čárou od "zeleného stolu". Omezení pohybu osob není spojeno s novou zonací, ale s vymezením tzv. klidových území.

Jak byste pojmenoval vymezení klidových území? Co to přesně znamená?
Klidová území vznikla jako ochrana nejkřehčích ekosystémů a lokalit s výskytem nejohroženějších druhů, citlivých na nadměrný nebo neusměrněný pohyb lidí. Jde o místa, kde je pohyb osob omezen na vyznačené a vyhrazené cesty, stezky, cyklotrasy nebo běžkařské trasy. Zjednodušeně řečeno představují klidová území stejný režim, na jaký byli lidé zvyklí ve staré I. zóně.

Jak velké bude klidové území? Do kterých zón bude nejvíce zasahovat?
Klidové území je navrženo na rozloze 22,2 procenta území národního parku, pokrývá především plochu s výskytem arkto-alpínské tundry v nejvyšších polohách hor, mokřady, podmáčené rašelinné smrčiny apod. Je tedy skoro identické s plochou bývalé I. zóny, která zaujímala 19,2 procenta rozlohy KRNAP. Ta 3 procenta navíc pak představují především poslední místa v Krkonoších, kde se ještě vyskytuje a toká tetřívek, kterému chceme dopřát větší klid než dosud. Proto vzácně zasahují klidová území i do zóny přírodě blízké, výjimečně do zóny soustředěné péče o přírodu.

Kde bude nejvíce omezen pohyb návštěvníků hor, kam se vůbec nedostanou?
KRNAP nikdy nebyl ruským nebo kavkazským „zapovědnikem“, tedy rezervací se zcela uzavřeným vstupem. Návštěvník se buď zcela volně, nebo usměrněně po cestách dostal, když ne přímo do centra, tak alespoň blízko nejcennějším místům hor. Na tom se nic nezmění. Na hřebenech, v mokřadech, v podmáčených lesích a po tokaništích tetřívka se nadále bude chodit jen po vyznačených a vyhrazených cestách, jinde bude pohyb chodců volný.

Které lokality naopak budou nově přístupné?
Protože klidové území je určeno opravdu jen pro křehké ekosystémy, můžeme například otevřít některé lesy, dosud zařazené do I. zóny a lidem tak mimo cesty uzavřené. Příkladem může být Dvorský les na Rýchorách, který nově bude součástí zóny přírodní, ale vstup do něj umožníme i mimo cesty. Podobně je na tom Boberská stráň nad Žacléřem, nebo některé části lesů kolem Špindlerova Mlýna.