Z Krkonoš tam vyrazili Pavel Viktorin, Jaroslav Učík, Marek Zívr, Tomáš Zeman. Pohled na bezradné lidi a zkázu, kterou napáchalo tornádo, jen tak nezapomenou. "Tahalo nás za srdce, jak se národ semknul a lidé si chodili vzájemně pomáhat," přibližuje Pavel Viktorin atmosféru, jaká se o víkendu odehrávala v zasažených obcích. Pro něj byla situace o to emotivnější, že z Hodonína pochází. Odtud odešel před jedenácti lety do Špindlerova Mlýna. Teď našel místa, která důvěrně znal, v troskách.

"Jsem rodák z Hodonína. Ulice, po kterých jsem jezdil před dvaceti lety na kole nebo kde jsem běhal za děvčaty, jsou teď celé zbořené. To je strašné. Pro místní lidi je to obrovská katastrofa," říká Pavel Viktorin. "O to větší pro mě byla motivace tam jet. Místní prostředí a obce znám. V Hodoníně jsem se byl podívat na základní školu, do které jsem chodil. Nemá střechu. Sídliště je zdevastované. Sestřenici prolétly přes dům obrovské panely, byla jen pár metrů od toho," popisuje.

Vše o tornádu na jihu Moravy čtěte ZDE

Pavel Viktorin nastoupil k dobrovolným hasičům v Hodoníně v patnácti letech, po přesunu do Krkonoš pokračuje v požární jednotce ve Špindlerově Mlýně. Jakmile se dozvěděl o čtvrtečním řádění tornáda v jeho rodném kraji, po domluvě se šéfem špindlerovských hasičů a starostou města vyrazili s třemi dalšími kolegy na pomoc. "Nebyl to tak úplně spontánní odjezd. Čtyři lidi z hasičské jednotky se jen tak nemůžou sebrat a odjet. Mohlo by dojít k ohrožení akceschopnosti jednotky ve Špindlu," vysvětluje.

Apokalypsa na jižní Moravě 

Na jižní Moravě spatřil apokalypsu. "Na vlastní oči to bylo tisíckrát horší, než jsme viděli na fotkách a televizních záběrech. Naše dojmy byly opravdu strašné. Přijeli jsme v pátek po třetí hodině ráno do obce Moravská Nová Ves a vzhledem k tomu, že byla tma, tak toho moc vidět nebylo. Až když se rozednilo, tak se začalo všechno objevovat. Jen jsme zírali. Pohled byl strašný. K tomu hrozné ticho," vzpomíná na první momenty po příjezdu.

Špindlerovská parta se pustila do práce v obci Lužice. "Od sedmi ráno jsme byli nasazeni na svůj bojový úsek. Ze začátku jsme nevěděli, kde začít. Vypadalo toho strašně moc. Všichni lidé potřebovali pomoc hned. Začínali jsme s tím, co bylo nejvíce akutně potřeba. Bylo to hlavně odklízení a rozřezávání stromů, které byly popadané na domech. První den jsme nejvíc používali motorovou pilu. V noci jsme ještě vykládali náklaďák s humanitární pomocí," líčí.

V sobotu vstávali hasiči v šest ráno a byli v zápřahu od sedmi do půl desáté do večera. Zakrývali střechu na domě, ve kterém žije 84letá paní. V jednu ráno přišel budíček. Dorazil velký kamion a do tří ráno z něj vykládali věci, které lidé poslali na jih Moravy. A v sedm ráno už opět pracovali u poničených domů.

"Přijelo pomoct obrovské množství dobrovolníků. Jeden pán dorazil s lopatou, další s kolečkem a najednou z toho bylo dvacet lidí. Udělali obrovský kus práce, která byla rychle vidět. To nás všechny hrozně těšilo a tahalo nás za srdce, jak se národ semknul a lidé si chodili vzájemně pomáhat," zdůrazňuje Pavel Viktorin. "Docházelo ale také k hodně úrazům. Dobrovolníci nejsou řemeslníci, za sobotu jsme ošetřili devět lidí. Měli například hřebíky v nohách nebo tržné rány po odklízení ostrých předmětů," dodává.

Nejsilnější okamžik 

Patrně nejsilnější okamžik přišel pro špindlerovské hasiče na konci jejich třídenní mise. "Statici sdělili, že dům, kde jsme dva dny dělali a žije v něm 84letá paní, budou muset zbourat. To pro nás byla těžká chvíle. Obrečeli jsme to," přiznává.

V pondělí večer vyrazil Pavel Viktorin na Hodonínsko znovu. "Jsem ve spojení se svojí bývalou hasičskou jednotkou z Hodonína a přivezu, co bude potřeba. Aktuálně se nejvíce hodí nářadí, elektrocentrály, hřebíky, kladívka, žebříky, schůdky, svítilny, prodlužovací kabely, hrábě, vrtáky do vrtaček, židle, stavební latě, ale také kšitovky, sluneční brýle. Není potřeba oblečení, ale hlavně materiál. Dům kultury Hodonín to má na starosti a seznam potřebných věcí pravidelně aktualizuje. My jsme udělali chybu, že jsme si nevzali opalovací krém. Zní to jako banalita, ale když jste celý den na sluníčku a praží na vás, tak to bylo těžké," vyjmenovává věci, které přijdou aktuálně velmi vhod.