„Měla z kostela vycházet jako nevěsta, ne být vynášena v rakvi,“ plakaly její kamarádky, které se s dívkou přišly rozloučit.

Rodina dívce dopřála poslední cestu, jejíž naplnění ale nebylo úplně jednoduché. „Já to dělám strašně dlouho a nepamatuji, že byl takový pohřeb s bílými koňmi. V tom je výjimečný,“ popsal Vítězslav Dernický z rodinné pohřební služby Charitas v Nové Bělé. Ta dělává honosné pohřby s vlastním černým kočárem několikrát do roka.

Ilustrační snímek
Pohřby by mohly výrazně zdražit. Krematoriím i pohřebním službám rostou náklady

Převážně romských, jako tomu bylo i v tomto případě. Ale jen s tím rozdílem, že pozůstalí požadovali i bílý vůz. „Ty se však nedělaly, takže jsme museli hledat takový, co měl nejvíce světlých prvků,“ upřesnil Dernický.

Hosté se do kostela nevešli

Nejvhodnější se našel až v Muzeu kočárů v Čechách pod Kosířem na Hané a do Ostravy s ním dorazili včetně funebráckých kostýmů Jan Dostál a Václav Obr. První nesl smuteční světlo. Druhý průvod komandoval a měl i řeč Marušce na poslední cestu: „Tvoje srdce nosím ve svém, nejdražší Ježíši. Vždyť ty jsi v tom mém oporou nejvyšší!“

Pohřeb mladé dívky v Kunčičkách, 30. listopadu 2022, Ostrava.Pohřeb mladé dívky v Kunčičkách, 30. listopadu 2022, Ostrava.Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň

Na kozlíku pohřebního kočáru seděl Petr Vlašic z Břeclavska. „Je to pro nás práce, kterou se snažíme udělat důstojně a co nejlépe,“ popsal kočí. Smutečních hostů se přišlo poklonit „Princezně“ tolik, že se do kostela v Kunčičkách nevešli.