Jana Svobodová chodí každý den kolem ubytovny na Jungmannově ulici. Její obyvatele vídá často. „Většinou posedávají před vchodem, pokuřují, děti běhají okolo. Nevypadají, že by potřebovali nějakou větší pomoc,“ uvedla Svobodová.

V ubytovně žijí sociálně slabí. Pomáhá jim například třebíčská charita nebo město. „Ve spolupráci se spolkem Potravinová banka Vysočina jim zajišťujeme službu potravinové pomoci. Jinou materiální pomoc zabezpečuje také odbor sociálních věcí městského úřadu prostřednictvím svých pracovníků a Střediska sociální pomoci,“ informoval starosta Pavel Pacal.

Hrad Lipnice z ptačí perspektivy i ze země
Návštěva památek se turistům prodraží. Za vstup do hradu dají i 150 korun

Přesto se na radnici obrátil spolek Pomoc v nouzi České republiky (PNČR), který chce pomáhat sociálně slabým, převážně Romům. Proto PNČR požádal město o pronájem kanceláře v budově v Sedlákově ulici 965 (v Třebíči známé jako Radostín). Zde by sídlil sociální pracovník a romští terénní pracovníci. „Jsme romská nezisková organizace působící téměř rok. Loni naše organizace vydala sedmnáct tun potravinové pomoci osobám znevýhodněným a sociálně vyloučeným. Myslím, že v Třebíči nemáme konkurenci, která by byla stejného zaměření a která by byla přínosem pro integraci a vzájemnou spolupráci,“ vysvětlil předseda spolku Klement Kuzma.

Kuzma zároveň připustil, že organizace, jako je PNČR, už existují. „Samozřejmě jsou zde celostátní charitativní organizace, které fungují řadu let a spolupracují s městem,“ doplnil předseda s tím, že na Třebíčsku už PNČR působí v Moravských Budějovicích, Jaroměřicích nad Rokytnou a v Jemnici. „A v neposlední řadě v romské osadě Kojatice 34, kde nikdo nemá zájem řešit problematiku zdejších Romů. To stejné platí na ubytovnách v Třebíči,“ uvedl šéf spolku s tím, že kromě ubytovny v Jungmannově ulici má na mysli i obdobná zařízení v Brněnské a Bráfově ulici a také v Borovině.

To ale odmítá starosta. „Město pro práci s romskou komunitou zaměstnává vlastního romského koordinátora a romského terénního pracovníka. Dále byly pro lepší spolupráci s romskou komunitou nově zřízeny dvě pozice asistentů prevence kriminality. Ty zastávají zástupci z romské komunity,“ objasnil Pacal.

Skutečnost, že město sociálně slabým pomáhá, byla také důvodem, proč radní žádost PNČR zamítli. „Pracovníci oddělení sociálně-právní ochrany dětí a oddělení sociální péče působí na všech zmíněných ubytovnách, a to včetně potravinové pomoci. Všichni ubytovaní mají zabezpečen příjem – ze zaměstnání, dle zákona o zaměstnanosti, dle zákona o státní sociální podpoře či dle zákona o pomoci v hmotné nouzi,“ vypočítal starosta.

Jedna z dominant Brna hrad Špilberk. V příštích letech projde rekonstrukcí tamní strážnice.
Utajené výhledy na Brno. Nový okruh zamíří do nejstarší části Špilberku

Podle něj nemá radniční odbor sociálních věcí o působení dobrovolníků spolku Pomoc v nouzi České republiky žádné informace. „Žádný zástupce této organizace odbor sociálních věcí nikdy nekontaktoval,“ dodal Pacal.

Klement Kuzma Deníku sdělil, že v minulosti pracoval na brněnském magistrátu na pozici romského poradce. Později byl členem Úřadu vlády pro záležitosti romské komunity. Pochází z Moravských Budějovic, kam se nyní vrací.