Samotná myšlenka na výzvu, která trvá do 30. září, se zrodila během uzavření muzea kvůli epidemii koronaviru a při práci se sbírkami. Muzejníci přemýšleli nad tím, jak v této zvláštní době naplnit jedno ze základních poslání muzejní sbírkotvorné činnosti, tedy shromažďovat doklady života obyvatel v dané době.

Stavba vodopádu v Bezručových sadech v Olomouci 18. srpna a 12. září 2021
Vznikající vodopád vyvolal v Olomouci vlnu kritiky. Ošklivá roura už zmizela

„Zamýšleli jsme se, jaké předměty jsou nejvíce spjaty s ranou covidovou dobou a vyšlo nám z toho, že jsou to jednoznačně látkové roušky. Ty budeme mít už asi napořád spojeny s prvním příchodem nákazy, s jejich domácím šitím, se sháněním materiálu,“ popsal nápad historik a správce muzejních sbírek Tomáš Chvátal.

Díky nařízení vlády a s nástupem respirátorů a nanoroušek se ty látkové staly historickými kousky. Navíc často měly zajímavý design a přidanou hodnotou jsou příběhy, které se za nimi ukrývají. Příběhy o tom, komu patřily, kdo je vyrobil a co jejich nositelé v koronavirové době zažili. „Zároveň je rouška bezesporu symbolem této doby, pro jednoho kladným coby znamení odpovědnosti, pro jiného záporným coby symbol omezování svobod,“ zdůraznil Chvátal.

Rouška patří do muzea 

Čisté, vyprané a vyžehlené roušky je možno buď přinést osobně do kanceláře semilského muzea v otvíracích hodinách, vhodit do muzejní poštovní schránky či poslat poštou na adresu muzea (Husova 2, 51301 Semily) s viditelným označením „Rouška patří do muzea“. Celá akce je anonymní, stačí jen připojit křestní jméno, povolání a místo bydliště.

„Rádi bychom využili doby, kdy ještě mnozí z nás mají látkové roušky doma a zároveň mají v čerstvé paměti i jejich osudy. Primárně se soustředíme na Semily a okolí, ale budeme rádi i za zajímavé kousky odjinud,“ upřesnil ředitel semilského muzea Miroslav Šnaiberk. Obdrželi už přes sto kusů roušek, balíček dorazil například i z Tanvaldu či Prahy. „Byli bychom rádi, kdyby nějaká rouška v semilském muzeu byla taky ze Semil. Ta nám zatím chybí, snad se to ještě změní,“ podotkl Šnaiberk.

Skalník Franchetův roste na ostrůvku ve Dvořákově ulici v Hodoníně.
Pro budoucnost Hodonína. Rostliny denně vyčistí vzduch po padesáti autech

Výstava započne v pondělí 4. října, roušky s připojenými příběhy budou vystaveny ve vitrínách či zarámovaných obrazech na chodbě. Jejím cílem je ukázat, že ta doba nebyla jen o nemoci, ale o pomoci, solidaritě a spolupráci, a nastínit atmosféru. „Projevila se kreativita lidí, kteří na šití používali různé materiály, například povlečení, synovu košili nebo gumičky z podprsenky. Opět se ukázalo, že typickou českou vlastností je kutilství,“ dodal historik.