Předseda litoměřické organizace Českého rybářského svazu Miroslav Bulant potvrdil, že se jedná o velmi invazivní druh, který už stihl zamořit dolní tok řeky Labe a jehož výskyt je potvrzen i na revíru označeném jako Labe 8. Tedy přibližně od Malých Žernosek až po jez v Lovosicích. „Objevila se také na pískovně v Žernosekách,“ uvedl Bulant s tím, že tato ryba je špatným plavcem a pohybuje se u dna, kde se shlukuje do velkých hejn. „Škodí v tom, že ve velkém požírá jikry vytřených původních druhů ryb, zejména jejich juvenilních stádií, a tím dochází ke snižování jejich populací,“ vysvětlil Bulant.

Původem z pobřeží Černého a Azovského moře se hlaváč černoústý postupně rozšířil dál na trupech nákladních lodí. Už před dvanácti lety byl zaznamenán na dolních tocích řek Moravy a Dyje. Na sever Čech do Labe se dostal později.

„Jezy jsou pro něj nepřekonatelnou překážkou, nicméně díky rybím přechodům a komorám pro lodní dopravu se šíří dále proti proudu. Coby špatný plavec se pohybuje pouze přískoky po dně. Nicméně je schopný reprodukce dvakrát až třikrát do roka a hrozbu představuje právě svou žravostí,“ poznamenal předseda rybářského svazu.

Jednou z možností jak snížit jeho populaci je najít přirozeného predátora. Podle Miroslava Bulanta už existují první informace, že se hlaváč našel v zažívacím traktu některých dravých ryb.

Jednalo se na například o mníka, candáta nebo úhoře. Mluvčí Severočeského územního svazu rybářů Jan Skalský přiblížil, že dalším z druhů, který hlaváče požírá, je také okoun. „Začali jsme ho proto více vysazovat,“ připomněl Skalský a dodal, že v žádném případě by rybáři uloveného hlaváče neměli vracet zpět do vody nebo ho používat jako nástražní rybku na jiných vodách mimo Labe či ho přenášet do uzavřených vod.

„V Labi je hlaváčů černoústých opravu velké množství. Kontrolní odlovy ukázaly, že na některých místech jeho populace šplhá až k tisícům kusů. Pozorujeme navíc, že počet jiných původních druhů o něco poklesl,“ doplnil mluvčí.

Rybáři, kteří hlaváče uloví, pro něj zpravidla nemají žádné využití. „Samozřejmě ho chytají, nicméně že by ho například konzumovali, není známo. Jedovatý není, ale jelikož dorůstá do maximální velikosti 15 až 17 centimetrů tak z hlediska kulinářského využití nebude zrovna vyhledávaný,“ podotkl Miroslav Bulant.