Koncem dubna zahlédli lidé na Blanensku u turistické stezky ze Sloupu do Vavřince větší kočkovitou šelmu. „Na vzdálenost asi dvaceti třiceti metrů. Tvrdili, že na uších zřetelně viděli štětiny. Zvíře, jakmile je zahlédlo, zmizelo z dohledu,“ uvedl pracovník Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras Antonín Tůma.

Rys Kryštof
- Pobyt vzácného rysa ostrovida v Moravském krasu zaznamenali vědci 18. září 2016.
- Tento den slaví svátek Kryštof, po kterém kočkovitá šelma dostala jméno.
- Na Blanensko přišel z Beskyd, což byla rarita. Na tak velkou vzdálenost totiž rysi neputují často.
- V červnu 2017 dostal asi tříletý samec telemetrický obojek. Jeho pohyb po jižní Moravě bedlivě sledovali odborníci z Mendelovy univerzity v Brně, Ústavu biologie obratlovců.
- Obojek byl nastavený na rok a šelmě odpadl. Vědci ho dohledali. Ze zaznamenaných dat zjistili, že se pohyboval po území o rozloze 360 km².
- Oblíbenou kořistí byl jednoznačně srnec, alternativou pak ve čtvrtině případů muflon.
- Naposledy zachytila rysa na území Moravského krasu fotopast na konci září 2018.
- Podle vědců se Kryštof s největší pravděpodobností stal obětí pytláka, nebo zemřel pod koly auta.

Podle zoologa a vedoucího výzkumu rysa z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně Martina Duľy se nepotvrdily ani domněnky o zvěři ulovené rysem. „Stržená kořist, která se objevila, nebyla od rysa. Ale pravděpodobně od nějakého zaběhnutého psa," uvedl zoolog.

Rys Kryštof se na území Moravského krasu dostal před třemi lety z Beskyd. Předloni ho vědci odchytili a dali mu speciální GPS obojek. Ten byl nastavený na rok a rysovi poté odpadl. Vědci ho loni v létě úspěšně dohledali.

Podle dat zjistili, že rys během roku lovil na území tři sta šedesát kilometrů čtverečních. Problém mu nedělaly ani rušné silnice, přes které chodil. Oblíbenou kořistí byl jednoznačně srnec, alternativou pak ve čtvrtině případů muflon. „Naposledy rysa Kryštofa zachytila v Moravském krasu fotopast na konci září. S největší pravděpodobností ho zabil pytlák. Mohlo ho také srazit auto nebo vlak. Kdyby se přesunul do jiného teritoria, zřejmě bychom už o něm věděli,“ poznamenal zoolog Duľa.

Dlouhodobé přežívání rysa ve střední Evropě je podle vědců závislé na schopnosti přesunu mladých jedinců mezi stávajícími izolovanými populacemi, které jsou například na Šumavě. Místo toho ale mladí rysové, kteří se vydají na delší potulky mimo jádrová území, beze stopy mizí či umírají pod koly aut.