„Ve všech třídách se snažíme budovat a udržovat dobré sociální klima a bezpečný prostor. V každé třídě děti spolupracují s třídním učitelem na vytvoření vlastních pravidel, které jim umožní lépe se s nimi ztotožnit a dodržovat je,“ říká ředitel základní školy v Benešově nad Ploučnicí Jakub Zelený.
Co podle vás může být příčinou tohoto vzestupu?
Předně je třeba upřesnit, o jak velkém vzestupu se bavíme. Počet incidentů, které řeší členové našeho školního poradenského pracoviště, sice meziročně mírně roste a občas se na půdu školy přenese i konflikt, který se odehrál mimo ni, ale naštěstí se jedná jen o drobnější věci typu nedorozumění, nikoliv fyzické incidenty. Ty tvoří jen zcela ojedinělé excesy, co do počtu se jedná maximálně o desetinu a zdaleka nejsou tak brutální, jako incident, který se dostal do médií.

Obvykle řešíme, lidově řečeno, strkanice a facky. Co se týče příčin, zcela jednoznačně vnímáme, že se náročná a složitá doba a s ní spojené zvýšené napětí ve společnosti odráží i na dětech a vztazích mezi nimi. Covidová opatření omezila lidskou komunikaci a sociální vztahy a spoustu dětí ovlivnila ve velmi zranitelném věku. Válka na Ukrajině, která přišla vzápětí, zase vyvolává v lidech pocity ohrožení, celé rodiny čelí následkům vysoké inflace a zdražování a rodiče svou existenční úzkost nevědomě přenáší na děti. Celá společnost rovněž čelí proměně veřejného informačního prostoru a s tím spojené záplavě dezinformací či misinformací, což je v kombinaci s nevídanou rychlostí šíření informací velmi negativní jev.
Náměstí v Benešově nad Ploučnicí.
Dalším nezanedbatelným faktem je, že děti tráví v takto toxickém online světě čím dál více času. Pak tu máme silný nedostatek psychologů a psychiatrů, kteří by mohli okamžitě reagovat na problémy dětí a žáků, čekací lhůty jsou velmi dlouhé. A v neposlední řadě je rovněž potřeba mít na paměti, že patříme mezi strukturálně postižené regiony, které se potýkají s hlubokými sociálními problémy - i ty se propisují do často nedostatečné výchovy ze strany zákonných zástupců. Čili faktorů ovlivňujících situaci je určitě více a příčin je celý provázaný komplex, z nichž jsem jmenoval jen některé.
Jak se věnuje vaše škola prevenci a jak moc takové preventivní akce mohou zabrat na děti?
Škola má fungující poradenské pracoviště, kde spolupracují výchovní poradci, metodik prevence, školní speciální pedagog a sociální pedagog. V tomto týmu plánujeme preventivní akce pro třídy na celý školní rok, a to nejen dle aktuálních potřeb, ale i na základě evaluace preventivních aktivit předchozího školního roku. Konkrétní incidenty pak v tomto týmu řešíme ad hoc ihned - jak individuálně s dětmi, tak se skupinami, kde se rizikové chování vyskytlo, a pokud je třeba, jsou ke spolupráci přizváni i rodiče.
Ve všech třídách se snažíme budovat a udržovat dobré sociální klima a bezpečný prostor. V každé třídě děti spolupracují s třídním učitelem na vytvoření vlastních pravidel, které jim umožní lépe se s nimi ztotožnit a dodržovat je. Od loňského roku pracujeme s novou metodou podporující pozitivní vhodné chování žáků (PBIS), v rámci níž se prioritně zaměřujeme na dodržování hodnot jako osobní zodpovědnost, respekt a bezpečí.
Také jsme zřídili kanál Prevence ve školní online platformě MSTeams, který řadíme mezi důležité komunikační kanály mezi pedagogickými pracovníky školy. Zde bylo v průběhu školního roku sdíleno mnoho preventivních aktivit, aktuálních doporučení, námětů či záznamy metodika prevence z různých absolvovaných webinářů.

Pravidelně spolupracujeme také s řadou expertů preventistů, kteří se zaměřují na předcházení drogových závislostí, rizika používání digitálních technologií a jejich nadměrnému používání apod. Důležitou a nedílnou součástí tohoto preventivního mixu je i podpora efektivní komunikace, rozvoj empatie a dovedností v řešení konfliktů.
V tomto školním roce bychom se navíc chtěli zaměřit na organizování aktivit nebo akcí zaměřených na fyzickou kondici a workshopů o zvládání stresu a péči, i to se nám pilotně osvědčilo. A abych nezapomněl, od září v naší škole též funguje školní psychoterapeut a sociální pracovník, které jsme získali díky projektu ve spolupráci s organizací Nová škola. To jsou obrovské posily našeho týmu. A jak moc mohou akce zabrat na děti? To je otázka především na ně, my však díky každoroční evaluaci vidíme, že se nám to relativně daří. Otázkou je, co by se stalo, pokud bychom na všechny preventivní aktivity rezignovali. Ale to by, myslím, nikdo z nás zjišťovat nechtěl.
Nebylo by lepší spíše dělat preventivní akce pro rodiče, kteří jsou odpovědní za výchovu dětí?
V rámci preventivních akcí naše škola samozřejmě zapojuje i rodiče, otevřeně s nimi komunikujeme o možných rizicích a jejich následcích a chceme, aby se podíleli na řešení. Zaměřit však všechny preventivní aktivity pouze na ně, by žádné benefity nepřineslo.

Z naší zkušenosti bohužel plyne, že na preventivní akce přicházejí hlavně rodiče, jejichž děti ve škole problémy nemají. Rodiče problémových žáků se nám příliš oslovovat nedaří a ti, které bychom na těchto akcích potřebovali, nedorazí. To je obecně i problém třeba třídních schůzek.
V případě dětí se složitým rodinným zázemím bychom uvítali užší a intenzivnější spolupráci s některými sociálními službami, například se sociálně aktivizační službou pro rodiny s dětmi. Bohužel ve městě tato služba nemá dostatečné kapacity a v silách města není toto řešit. To musí Ústecký kraj, který sociální služby registruje a financuje. Věřím však, že v nově vzniklé pracovní skupině, kterou zřídilo vedení města, bude možné i tyto otázky otevřít a společně s Ústeckým krajem hledat řešení.