„Byly dobré podmínky, zkusil jsem to naplánovat a vyšlo to,“ říká ke svému rekordu.

David Mach startoval v Hronově na Náchodsku, „startovní pásku“ měl na broumovském letišti. Jeho trasa vedla severně od Jeseníků a Krkonoš. „První otočný bod jsem měl ve Vítkově, pak jsem letěl za Jizerské hory na hranice Německa a zase zpět. Za Jeseníky jsem byl celkem třikrát,“ popisuje svou trať.

Rekordní kousek se mu podařil díky větrným podmínkám, štěstí a zkušenostem. „Normální pilot létá ročně okolo sto padesáti, dvou set hodin. Já mám letos nalétáno už čtyři sta dvacet. Od dubna do konce srpna sedím v letadle pořád v jakémkoli počasí, pokud zrovna neprší,“ říká muž z Velkého Poříčí na Náchodsku narozený v roce 1994.

Tak dlouhé přelety je možné uskutečnit díky kombinaci vysokých pohoří, jakými jsou v Česku Jeseníky a Krkonoše, a správného proudění větru. Stoupavé proudy vynesou kluzák do velkých výšek.

„Dá se to realizovat jen na podzim, kdy fouká stabilní vítr, který se přes kopce zvedne. Létáme do velkých výšek, maximálně 6800 až 7100 metrů nad mořem. V Česku jsou na toto létání vyhrazené prostory. Vítr s výškou sílí a když na podzim hodně fouká z jihozápadní strany, jsou to ideální podmínky, aby bylo možné létat v dlouhé vlně,“ vysvětluje David Mach. Při rekordním letu strávil ve svém větroni přes deset hodin.

Hrozné nepohodlí

Podle Martina Chovana, který v dlouhé vlně létá devět let, není tento způsob létání rozhodně pro každého. „Je to spojené s hrozným nepohodlím. Už jen proto, že je tam obrovská zima. Ve třech až sedmi kilometrech výšky bývá teplota od mínus pětadvaceti do mínus pětatřiceti stupňů Celsia. K tomu je tam poměrně nízký tlak, pilot musí dýchat čistý kyslík. A nedojdete si ani na záchod,“ popisuje zkušený letec.

Letů přes tisíc kilometrů se podařilo v Česku v uplynulých dnech uskutečnit hned několik. „I když jsou naše hory nižší, dají se na nich uletět významné výkony. Co se tu povedlo za posledních čtrnáct dní, to se nepodařilo za posledních deset let,“ uzavírá Martin Chovan.