„Meruňky jako každý rok padly za vlast, takže k nám do prodejny přicházejí pěstitelé ovocných stromů a pořizují si do zahrady otužilejší odrůdy meruněk, jejichž květy zvládnou i teploty kolem minus sedmi stupňů,“ líčí Jana Hučínová, vedoucí Zahradního centra v Přerově.
Broskve podle ní přízemní mrazíky nezasáhly. „Letošní jaro je podivné, ale například u hrušní eviduji plodů dost a jabloně jsou v květu právě teď, takže to zvládnou. Problémem je spíše to, že včelky v chladném počasí nelétají, takže na stromech může být méně plodů,“ zhodnotila.

Meteorologové předpovídají, že chladnější počasí potrvá i v květnu. A včelstva jsou už nyní hodně oslabená. „Řepka kvete se zpožděním. Včelstva nejsou v dostatečné síle, protože jim chladno nesvědčí. Včely se navíc potýkají také s chorobami, nejčastěji jde o varroázu,“ zmínil František Hošek, místopředseda přerovského okresního výboru Českého svazu včelařů.
Mráz sevřel rozkvetlou jižní Moravu. Sadaři se brání
Podle pěstitele Oldřicha Nesvadby, který má asi osm desítek ovocných stromů a je majitelem pálenice ve Vlkoši, zasáhly mrazíky především rané odrůdy. „Problém s mrazíky měly meruňky, mirabelky a rané třešně, které pomrzly. Škodu přitom utrpěly jen některé stromy a v každé lokalitě to bylo trochu jiné - zatímco někde květy zhnědly, jen o pár desítek metrů dál přežily,“ popsal.
Pálenice strach nemají
Ringle, švestky, hrušky a jabloně chladnému počasí odolávají.
„Nemyslím si, že bude úroda špatná, vypadá to spíše na normální průměr. Sezona v pálenici začíná 1. července, a i když jsme byli nuceni s ohledem na zdražení cen energií a vstupů mírně zdražit, neobávám se toho, že by zájem klesl. Pro lidi bude pořád výhodné pálit.

Jedním z důvodů je i návrh na zvýšení spotřební daně o 20 korun, takže v pálenici očekávám spíše přetlak. Všichni budou chtít nasbírat ovoce a vypálit do konce roku, aby ušetřili,“ soudí Oldřich Nesvadba.
Sadaře likvidují levné dovozy
Problémem, se kterým dnes zápasí pěstitelé ovocných stromů na Moravě, je nedostatečný odbyt. „Všechno se dováží z Polska a naši sadaři jsou diskriminovaní. Na mnoha místech se kvůli tomu kácejí celé sady, protože pro ovoce není odbyt. Například u nás se kvůli tomu vytrhalo deset hektarů švestek a třešní - sady jsou na hranici životnosti a o ovoce není zájem,“ posteskl si sadař Antonín Ryšánek.