Jaké pohlednice sbíráte? A kolik jich nyní máte?
Sbírám pohlednice zachycující Moravské Švýcarsko. Tak se historicky jmenuje oblast dnešního Moravského krasu, nacházející se na pomezí Brna a Blanska. Kolik jich přesně mám, nedokážu z paměti říct. Ale odhaduji, že jich může být přibližně do tisícovky.

Jakým způsobem se k nim dostáváte?
Nové pohlednice nyní do sbírky přidávám už pomálu. V podstatě jen v situaci, kdy narazím na nějaké originální a neznámé kousky. Když chci takové najít, hledám na internetu nebo chodím pátrat do antikvariátů. Také mám velkou výhodu ve svém zaměstnání, kde potkávám spoustu různých lidí. I oni mi mohou pomoci.

Přemýšlel jste, že byste svou unikátní sbírku pohlednic někde vystavil?
Výstavy v plánu prozatím nemám.

Milan Sýkora sbírá staré pohlednice.Dát dohromady takovou sbírku muselo trvat dlouhou dobu.
Pohlednice sbírám přibližně dvacet let. Kdysi jsem byl na brigádě. Parta mladých lidí při ní vyklízela starý domek. Mělo se místo něj postavit něco nového. Společně jsme vynášeli ven nepořádek a pálili ho. Já jsem tam vyhrabal stoh starých ohořelých pohlednic. Ty vytvořily základ pro moji sbírku.

Ze které jste pak dal s fotografem Milanem Šustrem dohromady knihu o Moravském Švýcarsku?
Pět let zpátky jsem měl možnost získat knihu Hrad Pernštejn na starých pohlednicích. Moc se mi líbila. Oslovil jsem proto stejné vydavatelství, které se zaměřuje na regionální historii. A hlavně na takové obrázkové knihy, jako jsem napsal a doplnil fotografiemi Milana Šustra.

Připravujete i další knížku s regionální tematikou?
Ano. Jednu knihu už mám vydanou. Další mám napsanou, zatím ale čeká na vydání. Tentokrát ovšem nejde o obrázkovou knihu, ale o klasicky psanou. Popisuji v ní historii blanenské části Palava. Obsahuje paměti, historické záznamy a tak podobně. Později bych chtěl napsat ještě jednu knihu. O historii místních železnic.

Čím mohou být železnice zajímavé?
Myslím si, že by nebylo špatné zdokumentovat historii železnic v celém Jihomoravském kraji. Přeci jen se u nás můžeme chlubit raritou. Devět tunelů na velmi krátkém železničním úseku. Ani v Brně však není člověk, který by se o to zajímal, přestože je to podle mě důležité téma.

Zajímáte se také o historii města Blanska.
To je pravda. K tomu také rád fotografuji. Snažím se na snímcích zaznamenat, jak se Blansko a okolí proměňovaly, co všechno se v naší lokalitě zbouralo nebo postavilo. Převzal jsem to po Františku Jalovém, který se historii města a jeho vývoji hodně věnoval. Měl unikátní vlastní archiv. Teď se snažím všechny jeho materiály uchovat a dále rozšiřovat. Jeho sbírka je v podstatě opravdu taková místní kronika. Jen se soustředí více na vývoj našeho města než na konkrétní příběhy a osudy.

Když se procházíte v terénu a fotografujete, zdají se vám místní lesy čisté?
Nezdají. Nedávno jsem se zrovna procházel po lese a musím říct, že mě velmi trápí, jak jsou lesy na Blanensku špinavé. Sám se občas projedu na kole, vezmu s sebou košíček a sbírám při cestě odpadky. Přitom se u nás nedávno konala akce Ukliďme Česko a za pořádek v přírodě při ní bojovala celá řada brigádníků. Připadá mi hrozné, jak dokážou lidé ničit přírodu. Snažím se proto také alespoň trochu pomoct.

JAKUB SEKANINA