"Jedna rodina od nás nosívala v sezóně skoro denně plné tašky modraček a přestože jsem je na arzén v nich upozorňovala, nosili to dál a krmili tím tři děti. S tím člověk nic nenadělá. Ono když sní jednu, dvě, tak se snad nic neděje, ale u nás rostou jako plevel a ve velkém je jíst už je průšvih," řekla Helena Horová z Heřmanova Městce, která se amatérsky, ale o to intenzivněji zabývá mykologií.

Před pár týdny asistovala Janu Borovičkovi z geologického ústavu Akademie věd ČR při odběru vzorků hřibů modračky a hlíny, ve které v heřmanoměsteckém parku rostou. "Nabíral deset vzorků půdy a deset samostatných modraček, které poté v laboratoři usušil mrazením. Tím se všechna voda vypudí a zůstane lehoučká houba, která si zachová svou původní barvu. Práce mu trvala víc než dvě hodiny a bylo to hodně zajímavé," dodala Helena Horová.

Přirozeně vysoké koncentrace arzénu

Vědec Jan Borovička se zabývá schopností hub akumulovat v plodnicích stopové prvky, jako jsou kovy, polokovy nebo halogeny. Zajímá ho vazba hub na geologické podloží. Specializuje se především na průzkum lysohlávek, ale i hřib modračka je pro jeho výzkumnou práci velmi významný.

"Tento hřib má přirozeně vysoké koncentrace arzénu. Mají ho v sobě i ostatní houby, ale modračka jich má opravdu hodně. Tím se stává karcinogenní. Není akutně škodlivá, když ji sníte, nic se vám nestane. Ale vystavujete se zvýšenému riziku rakoviny," vysvětluje Jan Borovička. Osobně si myslí, že náhodná nebo občasná konzumace modračky člověku zásadně neublíží, "Vždyť existují i další karcinogenní věci, třeba uzené maso z komína není nejzdravější. Ale protože o vlastnostech této houby víme, upozorňujeme na ně a je na každém houbaři, jak s informací naloží," dodal Borovička.

Hřib modračka = nejedlý

Uvítal by, kdy byl hřib modračka v budoucnu označen jako nejedlý, což už některé encyklopedie uvádějí. "Je zatím záhada, proč se ta houba takto chová, musí k tomu mít důvod. Modraček jsme prověřovali spoustu, někde jsou koncentrace arzénu skutečně vysoké. Nesouvisí to ale s prostředím, ale houbou jako takovou. Výsledky z Heřmanova Městce zatím nemám, tam nás bude zajímat, jaké množství arzénu najdeme. Pro zajímavost: běžná koncentrace arzénu je od pěti do třiceti miligramů na kilogram půdy, modračky v suchých plodnicích mají v kilogramu i víc než tisíc miligramů," dodává.

Houby jsou pro vědce stále velkou záhadou. Třeba muchomůrka šiškovitá dokáže ve velkém množství akumulovat stříbro, kterého je v půdě běžně půl miligramu na kilogram. Speciálně tato muchomůrka ho ale dokáže do sebe "natáhnout" stovky i tisíc miligramů. Proč se tak děje, je předmětem jiného, neméně zajímavého výzkumu.