Podle psychologů je to dáno i tím, že se lidé už tak nestydí vyhledat pomoc odborníka.

Jarní únava, nedostatek slunce, zima, ztráta práce, partnera, stresy v práci, nevyléčitelná nemoc. To jsou nejčastější faktory, které se bohužel podílejí i na sebevraždách. Podle Českého statistického úřadu se jich nejvíce stává v měsících od února do dubna.

„Je to bohužel dáno tím, že lidé nemohou brát energii z přírody. Stále ještě je nedostatek slunečního svitu, je krátkou dobu světlo a zima. To ovlivňuje i výskyt depresí,“ vysvětlila zlínská psycholožka Radana Večeřová. Kritickým dnem pak bývá především pondělí.

„To je den, kdy se lidé vracejí po víkendu zpět do práce, kde na ně doléhají další problémy, zažívají stres,“ poznamenala dále psycholožka.

Bohužel záchranáři už tak letos nedokázali pomoci 19 lidem z Uherskohradišťska, čtrnácti na Kroměřížsku. Jednadvacet lidí spáchalo sebevraždu na Vsetínsku a devětadvacet na Zlínsku. Co se týče pohlaví, v něm podle statistického úřadu nejvíce dominují muži. Nejčastější způsob, kterým si lidé vzali život, bylo oběšení či skok z výšky.

Bohužel velmi tragicky skončil teprve nedávno i život dvou starých manželů z Kroměříže. Ti se rozhodli dobrovolně odejít ze světa. Muž tak nejprve ubodal svou paní a pak se sám oběsil. Oba byli velmi těžce nemocní.

„Naštěstí ale daleko více lidí se nám podaří zachránit včas. Buď nám sami zavolají nebo nás upozorní jejich příbuzní. Takřka denně vyjíždějí hlídky k lidem, kteří o tom uvažují. Máme speciálně vyškolené odborníky, kteří umějí s těmito lidmi mluvit a dokážou jim jejich myšlenku rozmluvit. A to je dobře,“ pochvaloval si mluvčí uherskohradišťské policie Aleš Mergental.

Zlínští krajští hasiči dokonce před dvěma lety absolvovali společně s policií i zdravotníky speciální cvičení na záchranu sebevrahů. Učili se, jak s takovým člověkem co nejlépe mluvit, aby jej od tohoto nezvratného kroku uchránili.

Lidem, kteří dlouhodobě uvažují o sebevraždě, mohou pomoci i lidé z nejbližšího okolí. „Ti si totiž mohou všimnout například nápadné změny v chování. Takový člověk je najednou více uzavřený. Může si dokonce vyhledávat články o sebevraždách. Někteří o tom i hovoří před známými nebo to píší na Facebooku. Proto je potřeba takové náznaky nepodcenit a dostat je co nejdříve k odborníkovi,“ podotkla psycholožka Večeřová.

To přesně v polovině června udělala i pětadvacetiletá dívka ze Zlínska. Zachránila tak život svému o tři roky mladšímu kamarádovi. Všimla si totiž, že se její kamarád o sebevraždě zmiňuje i na Facebooku. Jeho hrozby nepodcenila a zavolala policii. Naštěstí včas. Policie jej našla v tratolišti krve a rychle mu poskytla první pomoc. Mladíka tak zachránili.