Soutěžilo se v plavané, která je jednou ze základních technik lovu ryb na udici. „Signalizátorem záběru ryb je splávek, který plave na hladině. Nechytá se „natěžko“, jak je obecným povědomím. Je to jemné chytání ryb,“ líčí čerstvý mistr světa Kozlovský. Snadné podmínky na závodníky nečekaly, na řece Arno v Toskánsku je potrápilo i horko.

„Strávit celý den u vody bez krapet stínu je náročné, ale byli jsme na to zvyklí a připraveni,“ říká s tím, že nešlo o jeho premiérovou účast na mistrovství světa. Dosud největších úspěchem byla stříbrná medaile, kterou získal ve Francii v roce 2011.

„Loni jsme na mistrovství světa v Chorvatsku chytali sumečky americké, ale ti měli deset, patnáct centimetrů. Letos se proslýchalo, že bude frekvenční, rychlostní chytání malých ryb. Nakonec informace, které k nám prosákly, byly takové, že to bude o velkých rybách – kaprech, sumcích, kteří budou vážit až šest kilo. A potvrdilo se to, v českém týmu jsme na takovou taktiku vsadili,“ přibližuje Radim Kozlovský, který dlouhodobě působí ve vedení třinecké radnice a je náměstkem primátorky.

„Především šlo o to čekat na jeden dva záběry a vytáhnout jednu až několik pokud možno velkých ryb, a tím udělat dobrý výsledek. V závodě se hodnotí váha ryb ulovených v časovém úseku tří hodin,“ nastiňuje Radim Kozlovský, který je nadšeným rybářem už od dětství.

Připouští ale, že rybáři v jeho domovském Třinecku jsou limitováni územím. „Vod, na kterých se dá provozovat rybolov, není tolik jako jinde v tuzemsku, kde jsou nížinné řeky a možnosti je mnohem víc. Často jezdím na závody do jižních Čech nebo na jižní Moravu.“

Plánuje, že se pokusí o obhajobu triumfu mistra světa – v příštím roce se jede do Slovinska. „V rybaření hraje dost velkou roli štěstí a také to, jaké místo nalosujete. Musíte být dobrý závodník, ale zároveň mít kousek pomyslného štěstí,“ říká celoživotní sportovec, který se aktivního způsobu života nevzdal ani poté, co byl po úrazu v devatenácti letech upoután na invalidní vozík.

Stal se u nás průkopníkem závodění na speciální lyži, takzvané monoski. Závodil v obřím slalomu na paralympiádě v Turíně v roce 2006 i o čtyři roky později ve Vancouveru.

„Stále aktivně sportuji, ale už ne závodně. V zimě si rád zajedu s rodinou zalyžovat, jezdíme na Bílou i do Itálie. Lyže jsou mi pořád blízké. Jednou týdně chodíme hrát basket, což je aktivita pro udržení kondice. Jezdím i na handbiku, abych se udržel v provozuschopném stavu,“ pousmál se Radim Kozlovský, který nedávno oslavil padesáté narozeniny.