Na čem mnohdy skupina restaurátorů pracuje dlouhé roky, to se Petru Šturmovi z Machovské Lhoty povedlo za jeden měsíc. K obnově opony, která od roku 1922 zdobila sál ochotnického divadelního spolku, navíc nepotřeboval desítky chemických preparátů, ale vystačil si s chlebem. „Na to, abych oponu vyčistil, jsem spotřeboval patnáct bochníků chleba. A po vzoru některých restaurátorů jsem celé dílo čistil jeho střídkou. Celé to trvalo asi měsíc,“ řekl k dílu s rozměry pět krát tři metry restaurátor amatér.

Labyrint v Brandýse nad Orlicí patří mezi dvacet nejkrásnějších přírodních bludišť na světě
Labyrint v Brandýse nad Orlicí hlásí úspěch. Je mezi nejkrásnějšími na světě

Poprvé se opona, kterou pro ochotníky namaloval hronovský malíř, dekoratér a řezbář Emil Zeman (1883–1951), představila místním na nový rok 1922. „Přestavba tehdejšího sálu pro ochotnický spolek, který zde vznikl v roce 1920, stála dnes neuvěřitelných sedm a půl tisíc tehdejších korun. Přepočteno na dnešní poměry, vyšlo by to na nějakých 600 tisíc. Ale uvědomme si, že v době, kdy vznikala, tu byla poválečná finanční krize a obec měla pouze 78 čísel popisných,“ nastínil konsekvence nelehké doby, kterou také umocňoval doběh španělské chřipky, Šturm.

Samotná opona má na sobě tehdy velmi populární motiv Jana Amose Komenského obklopeného stoupenci Jednoty bratrské těsně před tím, než v nedalekém Žacléři překročil v roce 1628 hranice, aby pokračoval dál do Lešna, netuše, že se do vlasti již nikdy nevrátí. „Komenský, obklopený přáteli, shlíží na opouštěnou vlast z nízkého pahorku. Výjev lemuje obligátní asymetricky rozhrnutá draperie se zlatým lemem,“ doplnil Šturm.

Opona v Machovské Lhotě na Náchodsku čakela na svoji obnovu takřka sedmdesát let.Opona v Machovské Lhotě na Náchodsku čakela na svoji obnovu takřka sedmdesát letZdroj: Jindřich Honzík, se svolením

Nezbytná divadelní rekvizita sloužila svému účelu ještě několik let po konci druhé světové války. Poté putovala na půdu, kde na svůj další život čekala takřka sedmdesát let. „Dlouho na ni sedal prach. Ale před čtyřmi lety jsme se rozhodli, že ji zachráníme. Původně jsme ji chtěli místním představit na stoleté výročí, ale bohužel tu stále ještě byly koronavirové restrikce. Ale teď jsme se konečně dočkali a doufám, že opona bude sloužit další desítky let,“ řekl při odložené premiéře opony, která je na původním místě, tedy v hostinci u Lidmanů (Při vzniku u Šrámů) Šturm.

Jako v Haškovi

Místní opona však není jedinou historickou upomínkou. Jeden kuriózní historický kousek visí jen o pár metrů dál ve výčepu. Jedná se o autentický obraz císaře Františka Josefa I. a jeho příbeh evokuje nezapmenutelnou kapitolu z Osudů dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška. Tedy tu s hospodským Palivcem, který na otázku detektiva Bretschneidera, proč v lokále není obraz císaře, odpověděl: Jo, visel, ale sraly na něj mouchy, tak jsem ho dal na půdu. To víte, ještě by si moh někdo dovolit nějakou poznámku, a byly by z toho nepříjemnosti."

Mumie z půdy domu v Opavici na Krnovsku dostala jméno Čupakabra
Poklad z půdy. Zvířecí mumie dostala jméno Čupakabra, v obci se stala atrakcí

A zatímco ve Švejkovi hrály v tomto kusu s obrazem hlavní roli mouchy, v Machovském případě to byl půllitr.

„První raněný ve světové válce 1914 byl císař pán Franc Josef I.. Při vyhlášení války 26. června 1914 tehdejší hostinský Eduard Šrám, c.k. šikovatel v záloze, v rozčilení nad událostí hodil pivní sklenici Jeho Veličenstvu přímo na hlavu s výrokem: „Ty lumpe, ty můžeš za všecko neštěstí, které nás teď čeká,“ stojí v místní legendě u obrazu, který dnes visí na stejném místě jako v době incidentu a rána po půllitru je na něm doposud viditelná.