A vše nasvědčuje tomu, že šlo o mýcení nelegální. O vydání povolení ke skácení těchto dřevin rostoucích mimo les totiž nic neví na svrateckém městském úřadu ani na Povodí Moravy, které je majitelem některých pozemků u vodního toku.

Definitivní verdikt je ale na havlíčkobrodské České inspekci životního prostředí, která se teď událostí intenzivně zabývá. „Případ stále vyšetřujeme a žádný závěr zatím nemáme,“ sdělil Jan Fejt z oddělení ochrany přírody České inspekce životního prostředí v Havlíčkově Brodě.

Převážně olše, ale i javory, smrky a vrbu na levém břehu řeky Svratky někdo poslal k zemi zřejmě v prvním měsíci tohoto roku. Pracovníci Správy CHKO Žďárské vrchy se jím pak na podnět Povodí Moravy začali zabývat 11. ledna.

Vysoké pařezy

„Způsob, jakým byla těžba provedena, byl mírně řečeno velmi neodborný. Na místě zůstaly i pařezy, které mají výšku jeden a půl metru. Některé stromy jsou napadané přes řeku a zachycené v porostu na druhé straně toku, jiné skončily přímo ve vodě,“ popsal Ondřej Bystřický ze Správy CHKO Žďárské vrchy.

Dřevo takto získané chtěl někdo zřejmě využít pro svoji potřebu – patnáct kmenů totiž bylo posunuto k blízké silnici a připraveno k odvozu. Nyní se ale po zájemci o dřevo slehla zem a výsledek těžby zůstal ležet u řeky.

„Samozřejmě jsme prováděli i šetření ve Svratce - obyvatele, kteří mohli například něco vidět, jsme obcházeli s pracovníky inspekce životního prostředí i se starostou obce. Nikdo ale nikoho neviděl ani neslyšel, a pokud ano, tak ne konkrétní osobu,“ dodal Ondřej Bystřický. Vyšetřování, které je nyní nikoliv na pracovnících Správy CHKO Žďárské vrchy, ale na inspekci životního prostředí, komplikuje mimo jiné fakt, že pozemek, na němž k těžbě došlo, je majetkem hned několika vlastníků.

Právě od nich musí inspekce zjistit, zda si kácení objednali, nebo jestli na pozemcích někdo prováděl těžbu bez jejich vědomí. Výsledek tohoto šetření by měl ovlivnit také výši pokuty, kterou, prokáže-li se, že šlo skutečně o kácení nelegální, může viník očekávat. „Vlastníci pozemků totiž mohou požadovat peníze za újmu, která jim byla způsobena. Kromě toho by musel viník samozřejmě zaplatit i pokutu, která je stanovena zákonem,“ dodal Ondřej Bystřický s tím, že její výše je mimo jiné závislá na tom, zda se jednalo o fyzickou nebo právnickou osobu. Fyzická osoba by tak za své provinění mohla zaplatit i 200 tisíc korun, právnická dokonce až jeden milion.

„Záleží ale i na dalších okolnostech případu, důvodu kácení a podobně,“ zdůraznil Jan Fejt. Přestože se podle odborníků takové případy na Žďársku stávají, tento je ojedinělý především svým rozsahem. Po řádění neznámých těžařů totiž na místě zbylo jenom pár osamělých stromů a oslabena tak byla kromě jiného i ekologicko-stabilizační funkce vodního toku.

„Nepamatuji se, že by se tady někdy něco podobného v minulosti stalo. Vyšetřování ale není na nás, my nejsme ani oprávnění jej provádět, takže všechno necháme na pověřených osobách a počkáme si až na konečný výsledek,“ vyjádřil se k případu Martin Mudroch, místostarosta Svratky.