Developerská společnost Sekyra Group nemá alternativní řešení revitalizace a zástavby prostoru žižkovského nákladového nádraží pro případ, že neuspěje se svým rozkladem a zůstane v platnosti rozhodnutí ministerstva kultury z loňského prosince o vyhlášení nádraží kulturní památkou. Uvedli to její představitelé na tiskové konferenci, která byla zřejmou reakcí na ustavení občanského sdružení „Tady není developerovo“ a jeho prezentaci 8. února.

„Oblast plánujeme využít pro rezidenční centrum doplněné administrativními budovami i parkem a zelení,“ řekl k plánům zástavby území nákladového nádraží Luděk Sekyra, majitel firmy Sekyra Group, která za developera Žižkov Station Development podala proti vyhlášení nádraží kulturní památkou rozklad.

Sekyra řekl, že v případě nádraží jde o střet dvou veřejných zájmů.

Středem území nádraží má totiž vést čtyřproudá komunikace napojená na Olšanskou ulici - Jarovská spojka - navazující na další dopravní tepny a Pražský okruh. Tato komunikace by měla odlehčit Černokostelecké a Koněvově ulici. „Je potřeba určit, co je důležitější. Zda veřejný zájem v podobě spojky, nebo zachování budovy nádraží,“ říká Sekyra.

Odpůrci zbourání architektonicky cenné funkcionalistické budovy nádraží, včetně občanského sdružení „Tady není developerovo“, prosazují její začlenění do výstavby a další praktické využití. Proti námitkám, že tak velká budova – asi 100 000 metrů čtverečních podlahové plochy – by nemohla smysluplně sloužit jednomu účelu, navrhují její multifunkční využití. Podle historika architektury Zdeňka Lukeše by mohlo jít o depozitáře Národní knihovny či Národní galerie, vlastní výstavní prostory, obchodní plochy, univerzitní kampus atd.

Byty versus památka

Podle Sekyry je záměrem jeho firmy postavit v prostoru uvolněném po nádraží byty pro asi 15 000 lidí. „Mělo by jít o cenově dostupné bydlení, počítáme se zhruba 60 korunami na metr čtvereční,“ uvedl šéf firmy. Byty by měly být doplněny kancelářskými budovami a obchodními plochami. V areálu by mělo připadnout asi 10 procent ploch na park a dalších asi 35 procent plochy by měla zahrnovat zeleň v okolí domů. Domy by měly mít šest až osm podlaží a klasické bloky odpovídají stávající zástavbě v této části Žižkova,“ řekl Leoš Anderle, ředitel developmentu Sekyra Group.

Obejít či podtunelovat

Budova nádraží stojí přímo v ose Olšanské ulice, jejíž pokračování by mělo vytvořit velkou křižovatku s ulicí Želivského, kde by se křížily dvě čtyřproudé komunikace, a bylo možné odbočování vozidel ve všech směrech. „Toho nelze docílit při obejití nádraží ulicí Malešickou či U nákladového nádraží. Navíc tyto ulice vedou zástavbou a jejich rozšíření by bylo problematické,“ uvedl Anderle. Za stejně technicky nemožné považuje průchod Olšanské ulice pod nádražím tunelem. Pak by bylo možné přímé křížení, ale žádné odbočování.

O čí zájem tady jde

„Odstranění budovy není primární zájem developera, ale jde o veřejný zájem na vybudování této komunikace,“ zdůraznil před novináři Sekyra.
„Když developer Sekyra Group mluví o veřejném zájmu, obávám se, že má namysli především vlastní zisk,“ řekl k tomu předseda občanského sdružení „Tady není developerovo“ Tomáš Mikeska. Mnohem důležitějším veřejným zájmem než tzv. východozápadní magistrála ze Žižkova do Malešic je podle něj ochrana cenné funkcionalistické stavby nádraží.

S tím, aby se budova nádraží stala kulturní památkou, nesouhlasí nejen České dráhy a developer, ale i magistrátní odbor památkové péče a radnice Prahy 3. O námitkách podaných společností Sekyra Group v zastoupení developera nyní jedná rozkladová komise ministerstva kultury. Své doporučení ministrovi by měla dát patrně ještě v únoru. Konečné slovo bude mít ministr kultury, který se však doporučením komise nemusí řídit.

Leoš Anderle, z developmentu Sekyra Group, pro Deník: Žižkov není d´Orsay!

Kteří experti a proč se postavili za váš projekt v jeho nynější podobě, tedy za zbourání památkově chráněné budovy nádraží?
Je to docent Jan Vojta. Posudek je z doby, kdy jsme začali s územím pracovat, tedy z roku 2008. Tehdy jsme zadávali historicko-stavební průzkum. A pak to byl posudek profesora Vladimíra Šlapety, který vznikl loni v kontextu té diskuse, jež se kolem nádraží rozvířila. Neoslovovali jsme více expertů, pouze České dráhy oslovily loni profesora Šlapetu a my před třemi lety docenta Vojtu.

Jistě ale sledujete reakce odborníků, objevující se v různých médiích.
To samozřejmě ano. Ale já osobně tam zatím vidím populistická srovnání typu přirovnání k využití nádraží d´Orsay v Paříži (jako muzeum umění – pozn. red.). Shodou okolností se tomuto tématu trochu věnuji, rekonstrukci mám vystudovanou jako svůj obor a nelze tedy říci, že bychom byli ignoranti, kteří si neuvědomují, že je to funkcionalistická stavba. My jen říkáme, že pro ni neznáme smysluplné využití a že není řešením ji nechat chátrat tak, jak chátrá nyní. A to pominu, že jakékoliv využití by mělo dramatický dopad na to, že bychom ji museli upravit: vytvořit nové vnitřní prostředí, nové vertikální členění, zateplení, nová okna atd. Z té stavby by skoro nic nezbylo. Když docent Vojta hovoří o tom, že hodnota areálu byla v jeho funkční celistvosti, tak se musí zdůraznit, že ta původní funkce se tam nikdy nevrátí a většina technologií, jež tvořily funkční jednotu toho celku, je už pryč.

Jednou z námitek odpůrců stavby je, že Jarovská spojka vlastně není potřeba, že lze vytvořit jiná spojení.
Nebyli jsme přizváni k žádné diskusi strany Zelených, ani jiných odpůrců. Jestliže ty argumenty mají, ať předloží svoji dopravní studii. Studie, kterou máme my a která vychází z dnes jediných uznávaných údajů, říká, že i za předpokladu, že ta Jarovská spojka bude, naroste doprava na komunikacích, jež dnes plní zčásti její funkci – tedy Černokostelecké a Koněvově – o 50 procent. Nejde o horizont nějakých 40 let, jde o rok 2020.

Zkuste ještě jednou odpovědět na otázku: Jste v případě neúspěchu vašeho rozkladu pokračovat v projektu nalevo a napravo od nádraží, anebo opustit pole?
Ve chvíli, kdy se rozhodne, že nádraží má zůstat, bude třeba říci, co bude s Jarovskou spojkou. Jestli se na ni skutečně rezignuje a lidé na Černokostelecké a Koněvově se odsoudí k tomu, že jim tam bude jezdit 40 až 50 tisíc aut denně, tak v ten okamžik to hodnotu našeho území dokonce zvedne. To není jen rozhodnutí o památce, ale musí přijít řada dalších rozhodnutí, například o dopravním skeletu hlavního města, o územním plánu. Všechna tato rozhodnutí musíme znát, abychom si mohli spočítat nějakou studii proveditelnosti. Dnes prostě nedokážu říct, co budeme dělat, bude-li ta stavba vyhlášena památkou.

Čtěte také: Žižkovské nákladové nádraží čeká na záchranu