Soudci zamítli kasační stížnost jednoho z organizátorů Filipa Hanáka, který si stěžoval na údajně nezákonný postup Úřadu městské části Brno-střed při rozpuštění shromáždění a nesprávné posouzení věci u Krajského soudu v Brně. ČTK to zjistila z databáze rozhodnutí.

Velké střety s policií

Tehdejší tajemník radnice Brno-střed Radovan Novotný pochod v roce 2007 rozpustil těsně před začátkem, a to kvůli chování účastníků a symbolice Národního odporu na transparentech či oděvech. Shromáždění se pak zvrhlo ve velké střety extremistů s policií. Asi 500 radikálů bojovalo s těžkooděnci v ulici Bašty, na svazích Petrova a v okolí hlavního železničního nádraží. Na místě byli i zranění.

Proti rozpuštění shromáždění se Hanák bránil žalobou ke krajskému soudu. Když neuspěl, podal kasační stížnost, podle níž nebyl k zákazu pochodu důvod. Navíc poukazoval na formální chyby. Nejvyšší správní soud ale v rozhodnutí, které padlo neveřejně 25. února, uvedl, že rozpuštění bylo oprávněné a přiměřené.

Rasismus!

Národní odpor je podle Nejvyššího správního soudu hnutí, které hlásá národnostní a rasovou zášť. "Rasismus je přitom ze své podstaty antidemokratický, odpírá jiným základní práva a svobody. Projevy rasismu jsou zlem, jsou emoční přípravou budoucího násilí," uvedl v rozhodnutí senát s předsedkyní Ludmilou Valentovou. "Zvažoval-li soud otázku, zda bylo nezbytné v naší demokratické společnosti zasáhnout do shromažďovacího práva hnutí, které se k rasistické ideologii otevřeně hlásí, dospěl k názoru, že tento zásah byl nezbytný v zájmu ochrany lidské důstojnosti příslušníků menšin, na které Národní odpor útočí," stojí v rozhodnutí.

Přečtěte si: Národní odpor neuspěl s trestními oznámeními

Městská část Brno-střed měla podle NSS předem řadu indicií, které nasvědčovaly tomu, že se na prvomájovém shromáždění budou šířit ideje Národního odporu. Přesto akci nezakázala s předstihem a vyčkala, zda se obavy naplní ve skutečnosti. "Teprve potom (úřad) přistoupil k rozpuštění shromáždění. Zdejší soud proto nemá pochyby o tom, že rozhodnutí žalovaného bylo přiměřené," uvedli soudci.

Nerespektování zákazu

Pochod byl podle ohlášení namířen proti kapitalismu. Policisté s přivolaným znalcem Miroslavem Marešem ale dospěli k závěru, že účastníci chtějí propagovat nacismus. Odborníci to vyvozovali například z černo-bílo-červených vlajek a nápisů i pokřiků "Národní odpor". Neonacisté však zákaz nerespektovali a nerozešli se. Policisté je proto začali vytlačovat úzkou ulicí Bašty, kde se průvod formoval. Demonstranti se bránili kameny a plastovými tyčemi, na nichž původně měli vlajky. Několikrát se jim podařilo policii přetlačit, jejich odpor zlomilo až vodní dělo a těžkooděnci, kteří vytlačili neonacisty na Nové sady, kde se demonstranti po dalších střetech později rozešli.