Poslední poprava v Lovosicích proběhla v srpnu roku 1758 a popraveným byl Florián Edelmann. Proti rozsudku se sice odvolal, avšak odvolací soud v Praze trest potvrdil. Popravu oběšením provedl litoměřický kat 18. srpna 1758 a město za ni zaplatilo 60 zlatých a 37 krejcarů.

To, že Lovosice měly šibenici, nevěděl nikdo ze zhruba desítky oslovených lovosických občanů. „Co tady fotíte?“ ptal se rozčileně pán důchodového věku reportéra Deníku, který se snažil najít místo bývalé šibenice. Muž šel se psem na kynologické cvičiště a právě v této lokalitě v minulosti odsouzenci vydechli naposledy. „Šibenice? O ničem takovém tady nevím a nepamatuju si to,“ řekl muž, jemuž přítomnost cizího člověka evidentně nebyla po chuti.

To Vladimír Pohl problém s dotazem neměl. „Já jsem Litoměřičák, ale od šesti let se pohybuji právě tady, protože tu mám rodinu, a o věci okolo se dost zajímám. Ale že by tady byla katovna a popraviště, o tom nevím. Myslel jsem si, že hrdelní právo tady bylo nejblíže v Litoměřicích,“ řekl muž, který měl o okolí rozsáhlé znalosti.

close Odsouzený šel pravděpodobně v místech dnešní silnice I/15. info Zdroj: Deník/Topi Pigula zoom_in Odsouzený šel pravděpodobně v místech dnešní silnice I/15

„Marie Terezie v roce 1766 toto hrdelní právo nižším vrchnostem odňala, a tak měly v litoměřické oblasti právo hrdelní jen soudy v Litoměřicích a v Ústí nad Labem,“ upřesňuje na svém webu občanské sdružení Muzeum Lovosicka, proč se později v Lovosicích trest smrti přestal vykonávat.

Vladimír Pohl následně popisoval tok říčky Modly, která v době povodní zaplavovala okolní pozemky a napájela jeden z rybníků, který stál zhruba v místech dnešního už nefunkčního cukrovaru. Právě tady začínala odsouzencova více než dvoukilometrová pouť.

Chráněná památka 

Cestou se mu dostalo posledního pomazání u barokní kapličky Svatého srdce Ježíšova, která je s věkem přes 290 let třetí nejstarší stavbou v Lovosicích a zároveň státem chráněnou kulturní památkou. Přesto je velmi špatně přístupná. Stojí utopená pod úrovní terénu na křižovatce u cukrovaru, směrem na Siřejovice. Do prázdného interiéru se dá nahlédnout zamřížovaným okénkem, ale přístup je komplikovaný svodidly, která jednak upozorňují vozidla projíždějící v těsné blízkosti na příkop, jednak alespoň trochu brání znečištění rekonstruované fasády vodou odletující od kol.

Od kapličky čekala odsouzeného cesta na Šibeniční pole, odkud se vydal na svou posmrtnou pouť. V místech, kde bývala šibenice, v minulosti stávala barokní socha svaté Barbory, kterou nechalo roku 1776 město Lovosice zhotovit za 70 zlatých u sochaře Bartoloměje Edera z Budyně nad Ohří. Ta je dnes k vidění na východní straně kostela svatého Václava v Lovosicích.

close Kaplička, kde se odsouzenému dostalo posledního pomazání. info Zdroj: Deník/Topi Pigula zoom_in Kaplička, kde se odsouzenému dostalo posledního pomazání

Samotná katovna, kde bydlel kat s rodinou, stála v místě, nad kterým se klene železniční nadjezd silnice č I/15. Po tehdejším obydlí mistrů popravčích už dnes nezůstala žádná stopa. „Obydlí se v katovských rodinách dědila. Pokud ovšem umřel poslední kat a neměl nikoho, kdo by jeho řemeslo podědil, přecházela katovna do vlastnictví města a každý nový městský mistr popravčí si katovnu musel od města vykoupit, a to za nemalou cenu,“ píše se na stránkách hrdelniprávo.cz.