Ačkoliv v posledních letech už není tato problematika tak markantní, v boji proti agresorům ve většině případů neustávají. Důležité je dbát na prevenci, shodují se ředitelé.

Baví se jen, když něco potřebují…

Dopadení viníků ale mnohdy bohužel brání samotné oběti. „U nás ve třídě máme kluka, kterého žáci z naší třídy i jiných hodně využívají. Baví se s ním jen, když něco potřebují. Venku ho pak dokonce i několikrát zbili. On je ale rád, že se s ním vůbec někdo baví, takže to asi nikdy nikomu neřekl,“ svěřila se například školačka z Kvasic Klára Bartůsková.

Potíže s údajnými agresory museli na konci uplynulého školního roku řešit například v I. Základní škole Holešov. „Jednalo se o dva chlapce, kteří se na nás obrátili s tím, že považují chování od spolužáků za šikanu. Řešili jsme to proto s odborem sociálně právní ochrany a kurátorem,“ připomněla nepříjemnou událost tamní ředitelka Jarmila Růžičková. Výsledek šetření ale moc ve prospěch poškozených chlapců nesvědčil. „Ostatní děti totiž chování, které kluci považovali za šikanu, berou za normální. Jednalo se o drobné ústrky a posmívání. Ve třídě se také objevily letáky o chlapcích, které kolovaly mezi ostatními,“ vysvětlila Růžičková.

"Kyberšikana" je stále častější

V poslední době se vzdělávacích zařízeních začíná navíc rozmáhat i takzvaná kyberšikana, tedy šikana prostřednictvím mobilních telefonů. „I takové případy jsme tu už zaznamenali, ale prozatím bychom to neradi rozebírali,“ podotkla ředitelka.

Proti agresorům se ve školách snaží bojovat prostřednictvím přednášek či besed s policisty a jinými odborníky. Samozřejmě se oběti se svým trápením mohou svěřit i prostřednictvím lístku, který hodí anonymně do schránky důvěry umístěné v budově školy. „Ve schránce se objevují psaníčka, čímž děti kontaktují mě. Házejí tam různá upozornění, třeba i na stav v jídelně,“ informoval například ředitel koryčanské základní školy Vlastimil Válka.

Prevence se nesmí podcenit

Během svého dvouletého působení na škole prý žádný případ šikany nepamatuje. „Kdyby se stala, věděli bychom o tom, stejně tak v případě kyberšikany,“ dodal Válka.

Například v Kostelanech se už celou řadu let s utiskováním slabších nesetkali, prevenci ale podcenit v žádném případě nechtějí. „Už v první třídě učíme děti v hodinách prvouky o kamarádství a o vztazích, že se nemají cokoliv bát říct učitelům či rodičům. Protože tu máme jen děti do čtvrté třídy, tak pro naše školáky je nejhorší přechod z obecní školy do městské,“ zdůraznil ředitel kostelanské školy Jaromír Mikeš. „Bývalí absolventi k nám občas zavítají a někdy se svěří s tím, že se s šikanou už setkali. Je to pořád problém, děti versus město,“ uzavřel Mikeš.