V Libereckém kraji vloni začal pilotní projekt, který školám pomáhá řešit složitou situaci narušující klima třídního kolektivu. Díky tomu mohli etoped Petr Šolc a vedoucí prevence organizace Maják Jan Molnár na školách v kraji uskutečnit 39 intervencí. To znamená, že mohl přijít do školy a řešit problém, ve kterém se žáci dané třídy ocitli. Většinou šlo o případy, kdy škola řešila pokročilejší problém s agresí nebo šikanou.

„Loňský rok byl specifický v tom, že děti byly fyzicky ve škole jen část roku. I tak se nám ale v rámci našeho pilotního projektu podařilo pomoci více než dvěma desítkám škol. Je to ale malé číslo na potřeby škol v kraji. V pořadníku tak stále máme například školy, na které se nedostalo kvůli karanténě,“ vysvětlil Šolc, který se školami pracuje už 15 let.

Projekt krizové intervence šikany a agrese vytvořil společně s Janem Molnárem a za podpory Libereckého kraje, od kterého získali dotaci. Důvodem byla zvyšující se poptávka škol po odborné pomoci. „V posledních letech byla potřeba intervence v případech šikany nebo kyberšikany stále častější. Problémy budou navíc narůstat s tím, jak spolu kolektivy nejsou fyzicky ve třídě,“ podotkl Molnár.

Jednou ze škol, kde Šolc loni pomáhal v rámci intervenčního programu, byla Základní škola Broumovská v Liberci. S ní spolupracuje dlouhodobě, podle ředitele školy Martina Mikuše ho sem zvou vždy, když je situace v dané třídě vážná. „V tomto kalendářním roce jsme společně řešili situaci v sedmé třídě, kde jsme měli podezření na vyšší stupeň šikany. První program proběhl v únoru, kdy si žáci zvolili pravidla vzájemného respektování a za přítomnosti odborníka vyčistili třídní klima. To mělo za následek uklidnění dosud vyhrocené situace a ošetření oběti. Bohužel vinou pandemie koronaviru a zavření školy další část programu proběhnout zatím nemohla a je v plánu po znovuotevření škol,“ popsal situaci Mikuš.

Dodal, že intervence škole pomáhají v situacích, kdy si už sami nevědí rady. „Žáci jsou za přítomnosti cizí osoby mnohdy otevřenější a zároveň získají vnější pohled na danou situaci. Mohou si v řízeném dialogu říct i to, co by si normálně nechali pro sebe s jistotou, že vše bude odborně ošetřeno,“ konstatoval ředitel školy.

Střídání školy a on-line prostředí je složité

Petr Šolc řešil loni také několik případů souvisejících s distanční výukou. „Tyto případy se týkaly problematického chování, kdy někdo někoho vyloučil ze skupiny spolužáků, pomlouval, nebo někdo prostřednictvím koalic spolužáka vydíral a psychicky týral,“ přiblížil etoped. „V momentech, kdy se pak děti znovu sešly, byla situace mnohem těžší. Neustále nové adaptace dětí na třídu po příchodu z karantény třídní kolektivy zatěžuje. Z online prostředí si znovu sednout do fyzické třídy a pak opět zůstat doma je pro děti velice složité a ničí to jejich vztahy i pocit bezpečí. Jako bychom zapomínali na potřeby těch nejmenších v naší společnosti,“ doplnil Šolc.

Podle něj se s proměnou prostředí, ve kterém se děti vzdělávají, změnilo i problematické chování některých z nich. „Příkladem může být to, že část kolektivu si dělá takový online kvíz na jednu spolužačku, která o tom neví. Celá třída se pak baví na její účet. Většinou jde o vyloučení z nějaké skupiny. Problémem může být třeba zasílání dehonestujících fotokoláží o spolužákovi nebo zneužívání předávání informací, kdy se někomu ta informace neřekne nebo zatají,“ řekl Šolc.

Podobný případ popsal i Molnár. „Kontaktovali mě rodiče jednoho žáka, že šikana pokračovala při přechodu na distanční výuku. Probíhala v uzavřených skupinách v aplikaci WhatsApp,“ řekl Deníku Molnár. Dodal, že řešit šikanu online je problematické. „Učitel může dostat doporučení, aby i v online prostředí dával pozor, co děti dělají. Tlak na děti je ale velký. Chybí jim řád, který mají ve škole. Spousta z nich upadá do úzkostí, depresí, protože jsou na to samy. Situace se ještě zhorší, až se vrátí do škol. Z vlastní zkušenosti vím, že odborné služby jako dětská psychologie a psychiatrie jsou přetížené,“ uvedl Molnár.

Za pravdu mu dala i Anna Jirsáková, metodička prevence, která pracuje v Pedagogicko-psychologické poradně v Liberci. Jirsáková slouží jako koordinátor mezi školami, které intervenci potřebují, a Petrem Šolcem a Janem Molnárem, kteří je realizují. „Je skvělé, že podobná služba v Libereckém kraji funguje. Zvlášť nyní, kdy se ukazuje, že kyberprostor velice nahrává projevům šikany. Distanční výuka navíc neposkytuje moc prostoru pro prevenci,“ poznamenala Jirsáková.

Podle ní se ale najdou i dobré případy, kdy si učitel vyhradí čas i během online výuky na to, aby zjistil, jak se dětem daří. „Nebo se posílají dotazníky, kde se zjišťuje, jak se děti cítí, jestli se jim neděje něco nepříjemného, co se jim nelíbí. Hodně práce v tomto směru odvádějí neziskové organizace, které rozesílají různé letáčky s informacemi, jak se může situace ve třídě změnit potom, co se děti vrátí do lavic,“ dodala Jirsáková.

Dětí s potíži přibývá

Fakt, že narůstá počet dětí, které mají potíže, a jejich počet může ještě vzrůst s nástupem zpět do lavic, potvrdila i ředitelka ZŠ Na Výběžku Jarmila Plachá. „Bude to velký zvrat, až se děti vrátí do škol. Distanční výuka narušila vztahy ve třídě. Bude velice složité začlenit děti zpátky do fungujícího kolektivu. Bylo by proto velice vítané, aby podobná služba, jakou nabízí pánové Šolc a Molnár, fungovala i nadále a byla stabilní a trvalou součástí systému,“ zdůraznila Plachá.

Potvrdila i to, že školy leckdy nezvládají situaci vyřešit samy. „Pracujeme se třídami v rámci třídnických hodin, ale leckdy je nedocenitelný pohled z vnějšku. Děti úplně jinak reagují, když přijde někdo, koho neznají, zvlášť pokud je to muž jako pan Šolc. Děti se často podělí o další věci, protože je to pro ně jiná interakce než s třídním učitelem,“ dodala Plachá.

Spolupráce se osvědčila i druhé straně. Podle Šolce se totiž často stávalo, že škola si zavolala na pomoc odborníka, a tím považovala problém za vyřešený. „Nyní mají školy povinnost do dvou měsíců od intervence sepsat závěrečnou zprávu, kde musí doložit, jak škola reagovala na výchovná doporučení,“ zmínil Šolc.

Jednání o pokračování projektu intervencí na školách v kraji i v letošním roce stále probíhají. „Máme přislíbeno, že bychom mohli pokračovat i další rok. To by bylo dobře, protože poptávka po této službě roste i v covidovém roce,“ uzavřel Jan Molnár.

Kdy nastupuje etoped
Pokud se třída v rámci šikany nebo agrese dostane do pokročilejší vývojové fáze, vznikne například už agresivní jádro, přizve výchovný poradce školy nebo metodik prevence externího odborníka. „Tuto pomoc zaměřenou na stanovení závažnosti patologie třídy a práci se třídou jsme realizovali vždy za účasti třídního učitele. V rámci pilotního projektu tak víme, že může jít například o jedince, který svou agresí ohrožuje zbytek třídy. Nebo skupinu, která cíleně a dlouhodobě vyčleňuje spolužačku,“ vylíčil Šolc. „Někdy je dynamika třídy již v moci agresivní skupiny, která vytváří velký tlak nejen zbytek třídy. V tu chvíli už jde o patologický vývoj celé třídy. Záleží, v jaké vývojové fázi šikana je. V první a druhé fázi stačí běžné způsoby řešení v systému školy, třetí fáze už vyžaduje etopedické řešení, tedy intervenci. V tu chvíli se agresor nedá přemlouvat k lepšímu chování, řešit situaci třídy jen v komunitním kruhu je kontraproduktivní, třída je posunutá a nezdravé formy jednání už bývají fixované,“ popsal situaci, do které většinou nastupuje.