Jablkem sváru se stal pracovní výkaz. „Zaměstnanci knihovny výplaty dostali. Jediný zaměstnanec dostal výplatu o den později, protože neposkytl podklady pro výplaty,“ uvedla na dotaz Deníku Lenka Greplová. Ukázalo se však, že ředitelka peníze uvolnila až po intervenci jednoho z radních města, který se o zadržované výplatě dozvěděl.

O problému nevyplacené mzdy ví i starosta města Tomáš Kolkop, který potvrdil, že vedení města se bude dlouhodobě vyhrocenými pracovními a mezilidskými vztahy v knihovně zabývat. „Určitě v tom budeme něco dělat. Nelíbí se mi, že město přišlo o peníze a zodpovědnost je nula,“ přislíbil starosta Kolkop.

Prohraný spor za milion

Starosta naráží na prohraný soudní spor, který ředitelka knihovny dotáhla až před ústavní soud. Město, které je zřizovatelem příspěvkové organizace, doplatilo na dva roky se vlekoucí proces před soudy všech stupňů víc jak milionem korun.

Spor se táhne od února 2015, kdy Helena Chlupová, která pracuje v moravskotřebovské knihovně téměř čtyřicet let, dostala od ředitelky výpověď pro soustavné méně závažné porušování pracovních povinností. Mezi důvody, proč měla dlouholetá pracovnice knihovnu opustit, byly mimo jiné nezavřená vnitřní okna, dvakrát sporně zapsané časy příchodů nebo o den zpožděné vrácení starých, nefunkčních klíčů. Z osmi důvodů uznaných svitavským Okresním soudem zůstaly po přezkoumání rozsudku Krajským soudem v Hradci Králové jen dva posledně jmenované.

Ředitelka se ale nehodlala s prohrou smířit a podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Ani zde však neuspěla. A částky za soudní poplatky a právní služby rostly. Spor nakonec dostali na stůl ústavní soudci, u kterých se ředitelka domáhala práva na spravedlivý proces. Ústavní soud se však neopodstatněným podáním vůbec nezabýval.

Souběžně vedla knihovna s Helenou Chlupovou soudní spor o náhradu mzdy. Rovněž ten ředitelka prohrála. Sečteno, podtrženo 1,1 milionu. Rada města musela kvůli tomu knihovně v prosinci loňského roku o půl milionu navýšit mzdový limit.

Nikdo za nic nemůže

Bývalé vedení města nechtělo o nějakém pochybení nebo zodpovědnosti za prohrané soudy ani slyšet. „Jsem přesvědčen, že ředitelka postupovala správně a že nic nezanedbala. Proto osobně nepočítám vůči její osobě s jakýmikoliv nepříznivými důsledky,“ prohlásil loni v dubnu starosta Miloš Izák. Jen za náklady na právní zastupování ředitelky utratila knihovna 385 tisíc, soudní poplatky spolykaly 30 tisíc korun.

Stejně se před nedávnem vyjádřila místostarostka Daniela Maixnerová, kterou ale s ředitelkou knihovny pojí dlouholetý přátelský vztah. V názoru, že za prohraný spor není nikdo odpovědný, překvapivě podržela i minulé vedení města. „Od prvopočátku konzultovala ředitelka knihovny každý krok s advokátní kanceláří a to již ve fázi přípravy výpovědi. Pochybení tedy nelze klást za vinu ani jí, ani bývalému vedení města,“ sdělila na dotaz Deníku.

Šikana v knihovně?

Knihovnice Helena Chlupová, která se v lednu předminulého roku vrátila na místo, z něhož byla před dvěma roky vyhozena, pokládá chování ředitelky vůči své osobě za šikanózní. Soudy, které se však primárně podezřením z šikany nezabývaly, její náhled nepotvrdily. Rovněž ředitelka knihovny takové obvinění odmítá. „K paní Chlupové jsem se vždy chovala stejně jako k ostatním zaměstnankyním. Nikdy jsem se k ní nechovala šikanózně či jinak nevhodně,“ tvrdí Lenka Greplová.

Naopak za prokázané má šikanózní chování ředitelky pražský Odborový svaz pracovníků knihoven. „Jednání zaměstnavatele, zosobněné ředitelkou knihovny, je nutno považovat za kabinetní ukázku šikany nadřízeného vůči zaměstnanci,“ uvádí v dopise, který zaslala vedení města předsedkyně knihovnických odborů Dana Menšíková.

Podle Heleny Chlupové nepřestala ředitelka s nátlakem ani po prohraných soudech. Právě naopak. U bývalého vedení města se však žádného pochopení nedovolala. Na všechny dopisy dostávala stejnou odpověď. V knihovně byla z půjčovny přesunuta do studovny. Její každodenní náplní se stalo balení knih. Zpočátku jich denně obalila třicet, norma však během doby narostla až na 110 knih. Současně s tím šla dolů s platem, z deváté tarifní třídy se za dva roky propadla na sedmičku.

Konflikty mezi knihovnicí a ředitelkou řešil rovněž Krajský inspektorát práce, odbor přestupků městského úřadu i policie.

„Vedení města nemá podnět od samotné zaměstnankyně, ani od ostatních zaměstnanců, že by docházelo k jakémukoli šikanóznímu nebo jinému jednání, proto se situací v knihovně aktuálně nezabývá. Nedáváme prostor obavám a domněnkám,“ tvrdila začátkem března místostarostka Maixnerová. Naposledy upozornila Helena Chlupová na kulminující problém v knihovně vedení města asi před měsícem. Od místostarostky Maixnerové se jí dostalo rady, že každý by měl trávit svůj čas na místě, kde je mu dobře.

Bez výběrového řízení

Nevyplacená mzda není první ani poslední problém, který se v příspěvkové organizaci města pod vedením současné ředitelky vyskytl. Od roku 2013 vede účetnictví knihovny dlouholetá blízká přítelkyně ředitelky. Za tři roky zaplatila knihovna za její služby téměř 200 tisíc. Podle vnitřního předpisu města o zadávání veřejných zakázek malého rozsahu mělo proběhnout výběrové řízení, ale neproběhlo. Zakázku ředitelka přidělila v rozporu s předpisem přímo. Smlouva, kterou knihovna s Jitkou Vojtkovou uzavřela, by vzhledem k tomu, že roční částka za vedení účetnictví přesahuje 50 tisíc, měla být zveřejněna v registru smluv.

„Smlouvu s paní Vojtkovou jsem uzavřela na základě dobré předchozí zkušenosti s její prací, dodržováním termínů. Již od roku 2003, kdy knihovna získala právní subjektivitu, je tato služba řešena externě na základě smlouvy o účetních službách,“ vysvětluje Lenka Greplová.

Znění smlouvy na účetní služby ředitelka tají, žádost o zpřístupnění dokumentu odmítla. Přesto, že provoz knihovny je prostřednictvím rozpočtu města financován z veřejných prostředků. „Nedomnívám se, že existuje důvod, proč bych měla smlouvu poskytnout,“ vyjádřila se Lenka Greplová.

Stejným způsobem, bez výběrového řízení zadala ředitelka na konci roku 2017 zakázku na nový knihovní systém. „Změnit knihovní systém bylo nevyhnutelné, a to z důvodu zastaralosti systému původního, v úvahu připadaly dva systémy. Výběrové řízení na knihovní systém neproběhlo. Knihovně byla schválena výjimka Radou města,“ vysvětlila Lenka Greplová.

Výjimku z vnitřního předpisu na nákup a implementaci softwaru za 139 tisíc knihovně rada udělila až zpětně, na základě kontroly, která pochybení odhalila. Pořízení systému podpořilo ministerstvo kultury dotací 90 tisíc, roční servis, který pro knihovnu zajišťuje pražská firma R-Bit Technology, přijde na 34 tisíc korun.