Když si Pardubák Jiří Požár, který ve společnosti zastával funkci výrobního a podnikového ředitele, pustil zprávy, hned mu bylo jasné, že je zle.

„Sledoval jsem záznamy výbuchu v televizi, kde bylo silo často vidět, jelikož to byla dominantní část přístavu. Hned jsem si všiml, jak moc je poškozené, muselo dostat silný zásah,“ popisuje Požár myšlenky, které se mu honily hlavou, když se o tragédii dozvěděl.

Exploze ve skladu, kde byly uskladněny stovky tun ledku amonného, se odehrála nedaleko této výškové stavby, která v minulosti přežila i dělostřelecké zásahy. „Výbuch byl zcela mimořádný, když silo takto zdemoloval. Stavba dostala už celou řadu zásahů během válek, které se v Libanonu odehrávají, a nic se jí nestalo. Až teď. Musela to být ničivá síla,“ hodnotí Požár.

Totální poškození

Jedna polovina sila je od shora dolů naprosto zdemolovaná. „Bohužel je totálně poškozené. Zůstala stát zadní část, ovšem ze snímků nelze poznat, jak dalece je poničena. Pravděpodobně ale poškozená být musí,“ dodává s tím, že silo se bude nejspíše muset odstřelit. „Jak vidím tu přední část, oprava by byla velmi složitá a podle mě ani není možná. Jak dalece je poškozená zadní část, to není vidět. Bude to muset posoudit statik, ale já bych tomu moc nadějí nedával,“ predikuje.

Obrovské silo dokázalo pojmout až 105 tisíc tun obilí. „Obsah je nepoužitelný, obilí z té obnažené části je pryč, rozsypalo se do trosek a je smíchané s betonem,“ říká Požár, podle něhož je obsah z druhé části sila kontaminovaný. „Ztráta v komoditě je pro Libanon velká, stát bude mít obrovské problémy a bude potřebovat celosvětové solidarity. Už takto mají dost problémů, národ tam trpí, přitom je to tak nádherná země,“ hodnotí stavař.

Silo stavěli v roce 1967

Silo stavěli montéři z Průmstavu v roce 1967, Požár u samotné stavby nebyl, přesto o ní moc dobře věděl – pro Průmstav byla chloubou. „My jsme se tou stavbou poté už jen chlubili a uváděli ji v různých referencích, protože to byla mimořádně krásná věc jak technicky, provedením, tak systémem posuvného bednění,“ vysvětluje bývalý ředitel, který se ale na hotové silo byl několikrát podívat. Podle jeho mínění ho viděl každý, kdo byl v Bejrútu, jelikož nešlo přehlédnout.

Průmstav se zabýval stavbou jak obilních, tak cementových sil. Podnik stojí například za stavbou sil ve Slatiňanech nebo v prachovické cementárně. „Zrealizovali jsme jich celou řadu. Jak v republice, tak po celém světe,“ dodává Požár.